Od listopadu 2022, kdy společnost OpenAI uvedla na trh svého revolučního chatbota ChatGPT, se o umělé inteligenci (AI) mluví prakticky denně. Předtím jen málokdo tušil, že můžeme chatbota s umělou inteligencí požádat o provedení výzkumu, napsání eseje nebo třeba složení básně. Dnes to vypadá, že se v tomto oboru děje skoro kontinuálně něco nového a AI si s neskutečnou rychlostí hledá cestu do všech oblastí našich životů.

Byť společnost OpenAI rychle následovaly další firmy, ChatGPT je globálně nejrychleji rostoucí aplikace, týdně ji využívá okolo 100 milionů lidí. Vedle účtů zdarma nabízí i placené prémiové účty s rozšířenými funkcemi. Například model GPT-4 odpovídá na dotazy s větší přesností, je spolehlivější a kreativnější, a jak tvrdí společnost OpenAI, dokáže také připravit shrnutí dlouhých dokumentů, vést lidskou konverzaci nebo třeba skládat písně. GPT-4 Turbo, což je novější verze, pracuje s aktuálními daty a je schopna zpracovávat a odpovídat na podněty uživatelů, které délkou vydají na román.

V současnosti se AI používá nejvíc v sektoru personalistiky a řízení lidských zdrojů, dále v administrativě, marketingu či reklamě. Podle říjnového průzkumu Digital Trust Insights Survey poradenské firmy PwC celosvětově 75 procent firem na AI sází jako na prostředek ke zvýšení produktivity. V Česku je to jen přibližně 39 procent.

AI ovšem vzbuzuje také obavy, a ne právě malé. Světová média pravidelně informují o tom, jak odborníci znovu a znovu varují před možnými negativními stránkami vyvíjející se generativní umělé inteligence. Například podle jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, izraelského historika a spisovatele Yuvala Noaha Harariho, může lidstvo jako druh postihnout kvůli AI až existenciální krize.

Harari ovšem také nedávno s určitým optimismem označil nedávný celosvětový summit o bezpečnosti AI v Bletchley Park za důležitý krok do budoucna. Během summitu představitelé vlád celého světa mj. vyjádřili obavy z AI, přičemž podle Harariho je nejnadějnější to, že se organizátorům podařilo přimět k podpisu prohlášení nejen Evropskou unii, Spojené království a Spojené státy, ale také čínskou vládu. Představitelé světových mocností v deklaraci oznámili nové společné globální úsilí, které má zajistit, že bude umělá inteligence vyvíjena a nasazována bezpečným a odpovědným způsobem.

A u zmíněného summitu ještě zůstaňme. Britský premiér Rishi Sunak totiž během něj vedl zajímavý rozhovor o umělé inteligenci s Elonem Muskem. Na téma vládní regulace majitel sociální sítě X (dříve Twitter) řekl, že „mít rozhodčího je dobrá věc“. A také prohlásil, že jsme svědky nejničivější síly v historii. Budeme mít podle něj něco, co bude chytřejší než nejchytřejší člověk. A také prý přijde okamžik, kdy nebude potřeba žádná práce, protože AI bude schopna dělat všechno. Tato situace je podle Muska dobrá i špatná.