Vedoucí Trade Sales Komerční banky v rozhovoru pro Export Journal zhodnotil loňský rok z pohledu trade finance, nastínil svá očekávání pro příští měsíce a také mimo jiné vysvětlil, jak klienti banky reagují na turbulentní vývoj na světových trzích.

Česko je nyní označováno za „nemocného muže Evropy“. Jak vnímáte tuto situaci z pohledu firem a jejich exportních aktivit?

Při hodnocení situace v letošním roce z pohledu trade finance je třeba vzít v úvahu jednak vývoj v předchozích letech a jednak skutečnost, že trade finance produkty, tedy bankovní záruky a dokumentární platby, jsou spojeny s transakcemi, které mají většinou dlouhodobý charakter. V předchozích dvou letech jsme vyhlíželi s určitým napětím, jak si čeští exportéři poradí se ztrátou ruského trhu. A oni tuto nečekanou zatáčku zvládli výborně. Díky dlouhodobému charakteru trade finance jsme naopak zaznamenali meziroční růst, a pozitivní vývoj pokračoval i v prvním pololetí roku 2023.

Ve druhém pololetí loňského roku se v objemech obchodů negativně projevil efekt restriktivní měnové politiky centrální banky a všech průvodních jevů s tím spojených. Na konci roku 2023 jsme však již byli v očekávání měnového uvolňování, jehož efekt by se měl naplno projevit během letošního roku. V oblasti trade finance bychom pak měli zlepšení pocítit ve druhé polovině roku 2024.

Jaké služby či bankovní produkty firmy aktuálně nejvíce poptávají?

Obecně stojí v oblasti trade finance v Komerční bance na prvním místě bankovní záruky, a to bankovní záruky neplatební, zejména záruky za nabídku, za vrácení akontace, za správné provedení díla (performance bond) či záruky za vrácení zádržného. Záruky jsou běžnou součástí platebních podmínek jak tuzemských, tak i zahraničních transakcí našich klientů. Na druhém místě musím jmenovat dokumentární akreditivy, ať už exportní, nebo importní. Dokumentární akreditivy se až na výjimky využívají téměř výhradně v zahraničním obchodě.

Do jaké míry je exportní financování, resp. poptávka po něm ovlivněna rostoucí mírou vlastních zdrojů tuzemských firem?

Pokud jde o exportní financování jako takové, tj. o exportní odběratelské úvěry poskytované na riziko zahraničního dlužníka s vysokou hodnotou, řekněme okolo dvaceti milionů eur a více, pak zde vidím vliv pouze nepřímý. V tom, že silnější finanční pozice firmy umožňuje lepší a širší marketing v zahraničí a perspektiva získání zakázek se zvyšuje. Takto významnou zakázku by bylo jen málo firem schopno realizovat samo, bez bankovního financování. Využití exportního odběratelského úvěru, obvykle pojištěného státní společností EGAP či jinou pojišťovnou, je zde tedy nutností.

U takto velkých kontraktů jsou standardně v platebních podmínkách požadovány rovněž bankovní záruky, např. záruka za vrácení akontace obvykle ve výši 15 procent či performance bond obvykle ve výši 5 až 10 procent. Tyto záruky jsou již bankou poskytovány na riziko českého exportéra. Toto riziko si musí banka, a při jejím zapojení do transakce také pojišťovna, zevrubně vyhodnotit. Finanční kondice exportéra zde již tedy hraje nezanedbatelnou roli.

V souvislosti s krizemi a válečnými konflikty v posledních letech vyvíjejí čeští exportéři vyšší aktivitu v teritoriích, která dosud neměla takovou pozornost. Často bývá jako perspektivní trh zmiňována Afrika, Asie či Latinská Amerika. Jak atraktivní jsou tato teritoria z pohledu banky?

Zvýšenou aktivitu exportérů vidíme v Africe, zejména v severních zemích, a ve vybraných státech subsaharské Afriky. Platí to i pro Blízký východ, Indii a země Dálného východu, jako je třeba Vietnam, Thajsko ad. Latinská Amerika zatím stojí trochu stranou zájmu exportérů. Dáno je to více faktory, jednak zde nepochybně hraje roli vzdálenost, ale také ekonomická situace některých zemí a v neposlední řadě často uplatňovaná ochranná opatření místních trhů, např. dovozní cla. Na trhy Latinské Ameriky se tedy pouštějí především velcí a zkušení exportéři, kteří cílí na konkrétní mezeru na trhu.

Pozorujeme také rychlou proměnu řady odvětví způsobenou využíváním moderních a digitálních technologií, např. rychlým nástupem AI. Projevuje se tento trend nějak ve skladbě exportovaných produktů a služeb?

Přestože mezi našimi klienty je řada exportérů z oblasti digitálních technologií, ve vývozu nadále převažují produkty, v nichž je Česká republika tradičně silná – produkty automobilového průmyslu, dále strojírenské produkty pro různé využití v chemickém, potravinářském a leteckém průmyslu nebo v energetice. Zajímavý podíl zaujímá také elektronika a různá specializovaná elektronická zařízení.

V čem spatřujete přidanou hodnotu Komerční banky při podpoře našich exportérů?

Naši klienti jsou zvyklí se na nás obracet ještě před uzavřením kontraktu, abychom jim pomohli adekvátně ošetřit možná rizika a případně navrhnout vhodnou strukturu transakce. Nabízíme jim plnou škálu produktů a podporujeme je na exportních trzích ať už přímo, nebo prostřednictvím skupiny Société Générale. Ve všech hlavních teritoriích českých exportérů máme navázány korespondenční vztahy s významnými místními bankami. Nelze zde nezmínit ani naši úzkou spolupráci s nadnárodními finančními institucemi a rozvojovými bankami jako EBRD, IFC, AFREXIMBANK či ADB, díky které dokážeme našemu klientovi krýt záda i v rizikovějších či značně exotických destinacích.

V neposlední řadě chci vyzdvihnout klienty velice pozitivně hodnocenou aplikaci KB Trade Finance OnLine. Díky ní si mohou nejen exportéři a importéři požádat o trade finance produkt a dále jej spravovat zcela online, což jim dává velkou míru komfortu a flexibility. V aplikaci má klient na jednom místě i tuzemské trade finance obchody a s bankou komunikuje na pár kliků.