Vývozní aliance, podnikatelské inkubátory nebo třeba Digitální knihovna českého průmyslu. Letos začalo fungovat několik nových projektů, jejichž cílem je podpořit české exportéry v obtížné době.

Kondice zahraničního obchodu České republiky se v tomto roce neustále zhoršuje. Podle analytiků za tím stojí především propad automobilového průmyslu, který například v srpnu meziročně dosáhl až téměř 60 procent. Výrobci aut totiž neměli k dispozici dostatek čipů nezbytných pro elektroniku vozů. „Čipy se v současnosti vyrábí téměř jenom v Asii, a v důsledku výrazného propadu exportu automobilů vloni na jaře se výrobci čipů přesunuli do segmentu mobilních telefonů, počítačů atd.,“ vysvětluje Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů a také šéf elektrotechnické firmy Atas. Podle některých analytiků je ovšem nedostatek čipů například ve Škodě Auto i dalších automobilkách mimo jiné důsledkem jejich špatných manažerských rozhodnutí. Také platí, že za negativními výsledky zahraničního obchodu není pouze automobilový průmysl. Podepsaly se na něm i rostoucí ceny fosilních paliv a další vlivy.

Jak aktuálně vypadá situace v podnikatelském sektoru a s čím se konkrétně firmy potýkají, popsal Otto Daněk v článku Neradostné vyhlídky českého exportu, který je součástí tohoto vydání Export Journalu. Místopředseda Asociace exportérů také upozorňuje, že v zemích Unie v současnosti existuje vysoká poptávka, ale české firmy ji nedokážou uspokojit především kvůli nedostatku materiálů, komponent a také pracovních sil. „Pokud bychom nemuseli čelit těmto překážkám, jsem přesvědčený, že náš zahraniční obchod by lámal rekordy,“ poznamenává Otto Daněk. 

Kurzové výkyvy a projedené miliardy

Pod kotlem podle něj navíc přitápěla také volatilita kurzu eura, která hospodaření exportérů významně ztěžuje. Jak v analýze zahraničního obchodu České republiky za rok 2021 konstatuje Asociace exportérů, v průběhu roku 2020 dosáhla hodnoty 0,748, zatímco v roce 2019 to bylo 0,125. Letos naštěstí volatilita takové rekordy neláme. „V posledních deseti letech se také roztahují nůžky mezi kurzy obchodních bank. A když si vezmeme, že příjmy vývozců jsou zhruba z 80 procent tvořeny měnou eurozóny a že vývozci si musejí měnit eura v okamžiku, kdy to potřebují, pak je jasné, že na tom vždycky vydělávají spekulanti. Průmysl na to nemá čas ani možnosti,“ tvrdí Otto Daněk. 

Ten se mimochodem ve zmíněné analýze pozastavuje nad faktem, že Česká republika ročně utrácí téměř 40 miliard korun za tabákové výrobky a nápoje. Je to podle něj typický příklad projídání budoucnosti, přičemž by bylo mnohem přínosnější nakoupit za tuto částku moderní stroje. „Byla by to zřejmá přidaná hodnota, která by podpořila naše výrobce. Takhle si ničíme zdraví, ovzduší i budoucnost,“ je přesvědčený Otto Daněk. 

Vznikají podnikatelské inkubátory

Určitou útěchou pro exportéry jistě může být fakt, že se v průběhu tohoto roku objevily nové projekty, které jim v jejich činnosti mohou pomoct. Například koncem října v indickém Bengalúru, který leží ve státě Karnátaka, nejdynamičtěji se rozvíjejícím regionu země, otevřela agentura CzechTrade podnikatelský inkubátor. Je určený pro zkušené exportéry, kteří chtějí expandovat prostřednictvím lokálních poboček. Až pět firem najednou může po dobu šesti měsíců kromě plně vybavených kancelářských prostor využívat i poradenské a asistenční služby zahraniční kanceláře CzechTrade. To znamená mimo jiné vyjednávání s místními úřady, zajištění dopravy, tlumočení nebo třeba vyhledávání obchodních partnerů či zajišťování schůzek.

Jak v rozhovoru pro portál BusinessInfo uvedl Ivan Kameník, ředitel pobočky CzechTrade v Bengalúru, právě kanceláře a další zázemí v inkubátoru sníží firmám jejich počáteční náklady o 15 až 20 procent, což je nepochybně výrazná pomoc. V rámci této nové služby nazvané Exportní inkubátor agentura plánuje otevření dalších poboček. Už začátkem nového roku by mělo na řadu přijít americké Chicago, později například Brazílie, Turecko nebo Kazachstán.

Na zahraniční trhy společně

Tím ale nabídka zajímavých aktivit na podporu vývozců nekončí. V rámci projektu City for the Future proběhla v září v Budapešti proexportní roadshow v oblasti smart cities, na které se společně podílelo několik ministerstev i CzechTrade. Šlo tedy o výstavu chytrých a šikovných řešení využitelných ve městech a vesnicích, která byla součástí maďarské národní konference Civitas Sapiens 21. V rámci události, na níž byla Česká republika hlavním zahraničním partnerem, také proběhlo první neformální setkání rodící se Smart city aliance.

Návštěvníci se na konferenci mohli seznámit s komplexní nabídkou českých produktů a služeb pro města od více než dvaceti tuzemských subjektů. K vidění byly jak špičkové technologické aplikace pro dopravu a městskou infrastrukturu s využitím umělé inteligence, rádiových signálů, dronů nebo 5G sítí, tak i konvenčnější technologie, jejichž cílem je obecně vylepšit život v obcích. Nešlo ale o jednorázovou akci, podle informací zástupců projektu City for the Future je v plánu dlouhodobý rozvoj celého ekosystému prezentace chytrých řešení, a to jak již zmíněnou fyzickou formou, tak i prostřednictvím digitálních formátů.

Projektem sdružování exportérů do vývozních aliancí chce agentura CzechTrade pomoct menším a středním firmám, pro které je náročné samostatně expandovat na vzdálenější trhy. Společnou alianční nabídku doplňují produkty nebo služby všech členů, čímž se podle představitelů CzechTrade zvyšuje šance na získání mnohem zajímavějších zakázek. Zároveň si členové aliance mezi sebe rozloží náklady, které souvisejí se vstupem na zahraniční trh.

Pomůže Digitální knihovna i KOMPAS

Za pozornost jistě stojí také Digitální knihovna českého průmyslu, jejímž smyslem je zapojení nejmodernějších technologií do podpory exportérů. Knihovna by měla pomoci kompenzovat výpadek možnosti fyzických prezentací v důsledku pandemie koronaviru a do budoucna doplňovat klasické veletrhy a podobné akce. Jak uvedli zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, hlavní výhodou projektu je právě nezávislost na těchto akcích. 3D virtuální modely v kombinaci s tematickým prostředím navíc umožní prezentovat produkt v jeho reálném prostředí s vysokou úrovní detailu a interaktivity.

Vznikla tedy například virtuální nemocnice, ve které je operační sál vybavený produkty českých firem. Také třeba výrobní hala nebo galerie s přehlídkou českých subdodavatelů atd.
Kromě výše uvedeného je výhodou projektu také úspora nákladů. Vyslání obchodního zástupce na akci totiž vychází na desítky až nižší stovky tisíc korun. Tyto částky mohou nyní firmy směrovat na tvorbu těchto modelů, které je možné využít nadčasově.

Ve snaze vrátit českému exportu dynamiku z roku 2019 spustil stát také KOMPAS – název je zkratkou pro komplexní asistenční služby. Ty jsou určené pro segment B2B přímo v teritoriu a zahrnují například zakládání a registrace firem, finanční operace či problematiku lidských zdrojů. Cílem je pomoci firmám s reálným podnikatelským plánem uchytit se na exportních trzích dlouhodobě. Novinkou je rovněž služba Market Entry, která se zaměřuje na začínající exportéry. Nabízí až dvacet čtyři hodin bezplatných služeb CzechTrade v pěti různých zahraničních teritoriích, přičemž konkrétní obsah vyplyne z individuálních potřeb firmy a návrhu řešení ze strany agentury. Podle ředitele CzechTrade Radomila Doležala je díky Market Entry možné velmi jednoduše zjistit konkrétní oborové informace v daném teritoriu a ověřit případný zájem ze strany obchodních partnerů.