„Jsme velmi hrdí na to, že KB byla mezi prvními, kdo nabídl svým firemním klientům zasaženým epidemií možnost odkladu splátek úvěrů o pět měsíců. Udělali jsme to o téměř čtyři týdny dřív, než bylo nařízeno zákonem,“ říká výkonný ředitel KB Global Banking.

Jak se z vašeho pohledu po zhruba měsíci a půl od zavedení karantény v ČR se situací potýkají vaši klienti v korporátním segmentu?

Záleží samozřejmě na odvětví. Některá, jako letecká doprava, služby spojené s cestováním, sportovní sázky či určitá část nemovitostních hráčů, zejména ta poskytující ubytovací služby, byla zasažena poměrně silně. Jiné firmy, jako on-line prodejci, výrobci zdravotnických pomůcek či obchodníci se stavebním materiálem, zaznamenaly naopak silné nárůsty tržeb. Celkově lze říci, že v oblasti velkých korporací, které jsou vůči nečekaným ekonomickým šokům odolnější, jsme zatím zaznamenali jen několik případů zásadního výpadku cash flow, který se společně snažíme řešit mimo jiné i možným odkladem splátek.

Co malé a střední podniky?

Jelikož jsou srdcem ekonomiky – v České republice představují 30 % přidané hodnoty a zaměstnávají 60 % lidí –, doufám, že většina situaci zvládne. V existenčních problémech nejsou společnosti, které dlouhodobě drží dostatečné hotovostní rezervy, včas přizpůsobily svoji nákladovou stránku, zajistily si volatilitu kurzu či mají dostatečnou vyjednávací schopnost se svými dodavateli i zákazníky. Zároveň jsou na vlně úspěchu firmy farmaceutické, vyrábějící dezinfekční a ochranné pomůcky, výrobci potravin, retailové lokální nákupní parky a technologické podniky. Digitalizace, automatizace a vzdálená internetová komunikace jsou a budou na vzestupu.

Banky v současné obtížné situaci nepochybně mohou českým firmám, a potažmo celé ekonomice, hodně pomoct. Jak KB reaguje např. na výzvu Asociace exportérů určenou bankovním domům, aby pomohly bojovat proti hrozící druhotné platební neschopnosti tuzemských podniků?

Poslanecká sněmovna schválila 24. dubna zákon, jehož podstatou je státní záruka pro malé a střední firmy v objemu 150 miliard korun. To by při multiplikačním efektu mělo vygenerovat provozní úvěry ve výši až 500 miliard korun. Právě dostupné provozní financování na mzdy, nákup zásob a platby energií, nájmů a splatných faktur je to, co menší firmy akutně potřebují. Program byl spuštěn začátkem května pod názvem COVID III.

Co konkrétně tedy KB v této situaci dělá?

Jsme velmi hrdí na to, že jsme byli mezi prvními, kdo nabídl všem svým firemním klientům zasaženým koronavirovou epidemií možnost odkladu splátek úvěrů o pět měsíců. Udělali jsme to již 24. března, tedy skoro o čtyři týdny dříve, než byl schválen zákon. Pokud jde o zákonný odklad, tedy odsun splátek firemních úvěrů až o sedm měsíců, evidujeme zhruba šest tisíc požadavků. Celý proces je velmi návodný, s pomocí webu, bez nutnosti návštěvy pobočky.

Pro větší vývozní společnosti, s 250 a více zaměstnanci a minimálně 20 % obratu plynoucími z exportu, byla upravena legislativa tzv. COVID+, která umožňuje využít individuální garanci EGAPu pro nové provozní i investiční úvěry exportérům či jejich subdodavatelům při splnění určitých kritérií. Záruka kryje až 80 % úvěru a mohla by zajistit úvěry v celkové výši až 142 mld. korun. V současné době se podmínky programu dojednávají s EGAPem.

Zároveň v rámci podpory z evropských fondů probíhají jednání o navýšení s Evropským investičním fondem, který rozšiřuje současný program InnovFin SME Guarantee i pro úvěry firmám až do 3 000 zaměstnanců. Z tohoto výčtu je patrné, že se banky snaží pomoci na několika frontách.      

Na co by se podle vás měl klást hlavní důraz ve chvíli, kdy se Česko i ostatní země začnou pokoušet o „restart“ svých ekonomik?

Především na chytrý návrat, pevnou víru v něj a optimismus. A také zakousnutí se do práce a dodržování pravidel, aby nedocházelo k dalšímu šíření viru. Druhým bodem jsou vládní opatření na podporu likvidity, investic, spotřeby a udržení zaměstnanosti. Opatření by měla být hlavně jednoduchá a rychlá, jasně komunikovaná jedním kanálem. Roztříštěnost a parametrizace zásadním způsobem zpomalují i dobře míněné aktivity. Je jisté, že ne všechny firmy toto ustojí.

Řada odborníků dnes říká, že po odeznění pandemie už svět nebude takový, jako byl před ní. Očekáváte vy nějaké významné změny ve svém oboru?

Klienti budou po krizi částečně vykazovat jiné chování, budou mít jiné potřeby a požadavky. Domnívám se, že uvidíme prvky určité „deglobalizace“. Takže některé firmy mohou po současných zkušenostech a zároveň jako prevenci před podobnou situací v budoucnosti například zvažovat realizaci dodávek lokálněji. Tedy méně se spoléhat na sice levnější, ale vzdálené země. Krize nás donutila přehodnotit priority inovací a zaměřit se na ty nejzákladnější funkcionality, které spolehlivě a bezpečně zajistí platby a také výměnu autorizovaných dokumentů bez nutnosti osobního kontaktu.

Dalším jevem, který možná přetrvá z dob karantény, je vyšší podíl práce z domova či ve větší míře zavádění tzv. flexibilních kanceláří. Situace donutila firmy mnohdy narychlo investovat do IT vybavení a mnohé si vyzkoušely, že lze díky novým komunikačním technologiím fungovat efektivněji. Neplatí to samozřejmě pro všechna odvětví, ale mnohé firmy již dnes potvrzují tento směr.

A možná také zaznamenáme zvýšenou aktivitu v oblasti fúzí a akvizic, směrem ke konsolidaci určitých odvětví. Může docházet ke spojování či převzetí menších hráčů většími, aby lépe odolávali dopadům současné situace a snáze zvládali případné budoucí obtíže.