Co přinesly uplynulé měsíce z hlediska zavádění bankovní identity do života v České republice? Co se podařilo, co je třeba vylepšit, a hlavně co nás v této oblasti čeká v příštích letech? Zeptali jsme se Jitky Haubové, členky představenstva Komerční banky, a také Marka Růžičky, výkonného ředitele společnosti Bankovní identita.

Jak hodnotíte vývoj v oblasti bankovní identity v České republice v tomto roce?
J. H.: Jedním slovem „revoluce“, možná i „evoluce“. Prvního ledna 2021 vešla v účinnost potřebná legislativa a k tomuto datu už některé banky nabídly služby své bankovní identity směrem ke státním službám. Další se přidávaly a přidají do konce roku. V polovině roku pak začaly banky a Bankovní identita, a.s., tedy BankID, poskytovat služby bankovní identity vůči komerčním službám.
Už dnes může bankovní identitu využít kolem pěti milionů fyzických osob. To je velké číslo potenciálních i skutečných zákazníků, kteří mohou v digitálním světě svou totožnost prokázat digitálně. Myslím, že každá firma, která chce být moderní a online, by měla možnost přihlášení pomocí BankID integrovat do svých procesů. Stejně jako to dělá Komerční banka. Náš nový onboarding, neboli pozvánka mířená na ty, kdo nejsou našimi klienty, tuto funkci má. Obecně se domnívám, že když se tato inovace prosadí, digitalizaci České republiky významně posune.

M. R.: Rok 2021 je pro reálné využití bankovní identity naprosto zásadní. Počet použitelných elektronických identit se zvýšil z přibližně 400 000 na konci roku 2020 na více než 6 milionů v srpnu 2021. Bankovní identita se stává, díky své dostupnosti pro uživatele, nejvíce využívaným prostředkem pro online komunikaci se státní správou a tento trend bude určitě pokračovat i v dalších letech. Dá se říct, že letošní rok je rokem příprav. Rok 2022 bude rokem bankovní identity, klienti se s ní setkají nejen ve své bance, ale také při vyřizování svých online aktivit jak směrem ke státu, tak k soukromým subjektům.

Co je podle vás největší překážkou pro rychlé rozšíření služby?
J. H.: Kromě prosazení a implementace změn do legislativy bylo a stále je nejdůležitější zvládnout implementaci v bankách, na Národním bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA) a BankID, což je základ celého fungujícího schématu. A to není jen technicky složité, navíc je to i drahé.

Nyní přichází další fáze, kdy musíme všichni společně, tedy banky, stát, BankID, firmy, ale i samotní držitelé bankovních identit tento stroj pomoci rozjet tím, že budeme bankovní identitu využívat a firmy i stát ji budou ve svých procesech podporovat. Musíme v lidech vzbudit nadšení pro toto řešení a ukázat jim, že je naprosto spolehlivé a bezpečné.

Překážkou je jistě novota služby a náklady, které musí každá firma vynaložit na její integraci. Firmy čekají na jiné, tedy na své konkurenty, až službu začnou používat, a teprve pak to implementují také. Tím se ovšem spustí velká lavina, která nám bankovní identitu přinese do každodenního života. Příkladem může být společnost ČEZ, která se jako my nebojí a věří v digitalizaci. Nedávno jsme právě s ČEZ začali v této oblasti spolupracovat a díky tomu je energetika prvním odvětvím, v němž mohou naši klienti řešit své záležitosti prostřednictvím Bankovní identity KB.

M. R.: Pokud jde o vzdálenou komunikaci se státem, pomohla by určitě intenzivní a dlouhodobá osvěta, jaké životní situace mohou občané již dnes vyřídit elektronicky. Je veliká škoda, jak málo lidí ví, co všechno mohou vyřídit velmi rychle a efektivně „na jedno kliknutí“ a že nemusí marnit čas a peníze docházením na úřady. Z jedné strany tak můžeme pochválit státní aparát za digitalizační úsilí, z pohledu marketingu a komunikace s občany je ale ještě co dohánět. Obecně je ovšem největší překážkou míra digitalizace obsluhy klientů. Stát i firmy se musí naučit převést co nejefektivněji obsluhu klientů do online prostředí. V tom nám všem paradoxně napomohla současná pandemie covidu, která digitalizaci urychlila ve všech oblastech běžného života.

Několikrát jste zmínili firmy. Jaké přínosy tedy může mít bankovní identita pro soukromý sektor?
J. H.: Jednoznačně úsporu nákladů, zrychlení běžných procesů či zvýšení online prodejů. Jde o to, že všude tam, kde je potřeba ověřit totožnost klienta nebo podepsat smlouvu, můžete takový proces zdigitalizovat, vystavit ho na web a jako firma tím ušetřit drahé lidské zdroje. Ty pak mohou být přesměrovány na mnohem sofistikovanější práci. Navíc díky tomu, že zákazníci vše vyřídí online během několika sekund, firmy budou s bankovní identitou šetřit i životní prostředí.
Jak to aktuálně vypadá s možností využít bankovní identitu při čerpání služeb od soukromých firem?

M. R.: V období od června tohoto roku, kdy bankovní identitu pod značkou BankID mohl začít využívat i soukromý sektor, do konce září evidujeme již téměř čtyřicet firem, které službu do svých digitálních procesů již zapojily a reálně využívají. Další desítky firem ji testují a připravují ke spuštění.

Co můžeme očekávat v dalších letech? Bude se služba nějak měnit, vylepšovat?
J. H.: V zemích, kde je bankovní identita již delší dobu k dispozici, jako je třeba Norsko, Estonsko ad., ji využívá 80 procent obyvatelstva. Stejné cíle bychom si měli klást i my.

M. R.: Velmi očekávanou službou, kterou jsme spustili v říjnu, je BankID SIGN. Tedy zaručený podpis od BankID pro platné podepisování smluv a dokumentů. Sadou služeb od BankID tak umožňujeme firmám navázat jednoznačný vztah se svými zákazníky a realizovat rychle a efektivně platné obchodní transakce.