Hlavním cílem, podle kterého se bude náš úspěch či neúspěch v roli lídra Evropské unie ve druhé polovině příštího roku posuzovat, by měla být snaha o posunutí již existujících unijních agend a témat.

Česká republika v čele Evropské unie – tenhle okamžik nastane v červenci příštího roku po jedenácti letech znova. Budeme tak moci jednak navázat na to dobré, co se nám podařilo v rámci naší první mise v roli předsednické země Rady Evropy, a také odčinit ostudu, kterou jsme si tehdy svržením vlády v polovině jejího „evropského“ mandátu udělali.

V roce 2009 jsme byli v evropském společenství nováčky, a navíc po Slovinsku teprve druhou „novou“ zemí, které předsednictví připadlo. A byť se už předem objevovala řada skeptických hlasů, jaké že to bude fiasko, nakonec bylo naše vystoupení v téhle roli vcelku výrazné a tehdejší české politické reprezentaci se několik opravdu důležitých věcí podařilo.

Hned na zahřátí jsme byli nuceni řešit obtížnou plynovou krizi, česká reprezentace se intenzivně věnovala podpoře integrace zemí Východního partnerství a regionu západního Balkánu a Evropské unie, také v té době probíhalo Arabské jaro ad. Premiér Mirek Topolánek byl na mezinárodní scéně vidět a i díky tomu Česko získalo hodně pozitivních bodů.

Pod naším vedením bylo zahájeno třeba jednání o důležité dohodě o volném obchodu s Kanadou, bylo dosaženo kompromisu o dohodě o telekomunikačním balíčku, který přinesl zásadní změny do celého sektoru elektronické komunikace, také se podařilo dosáhnout schválení důležitého třetího balíčku energetické legislativy. Zároveň jsme doma zorganizovali řadu povedených akcí, které nás představily v dobrém světle a ukázaly, jak pěkná naše země je. Předsednických akcí v České republice se v prvním semestru 2009 zúčastnilo třicet tisíc zahraničních delegátů a konalo se okolo sto padesáti souvisejících jednání.

Zviditelnit se? Záleží i na schopnosti firem

Předsednictví dává dané zemi příležitost prezentovat svůj průmysl, technologické a inovační know-how a samozřejmě i konkrétní podniky. Bylo to tak i v roce 2009, když například Škoda Auto poskytovala své automobily na přesun delegací v rámci České republiky. Zástupci průmyslu také pravidelně vystupují na oficiálních akcích a řada podniků téhle výjimečné události využívá i pro svou vlastní prezentaci. A to i těch menších a méně známých.

Je to tedy velmi dobrá šance pro zviditelnění pořádající země a v této souvislosti také pro navázání nových kontaktů v Evropské unii i ve třetích zemích, jak upozorňuje europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Zda se to opravdu využít podaří, pak podle něj záleží na schopnosti propojit různé úrovně prosazování českých obchodních zájmů, tedy aktivity vládní ekonomické diplomacie či spolupráce v rámci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a obchodu apod. Ovšem nezastupitelnou roli v tom hraje i to, zda firmy dovedou těchto možností využít.

To si myslí i Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR a současný prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR). Všechny tyto události či aktivity podle něj otevírají dveře, ale mnohem důležitější je schopnost firem do nich vstoupit, ale také schopnost státu jim s tím pomoci, zejména na vzdálených trzích.

Tomáš Hartman, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade Belgie a současně ředitel České podnikatelské reprezentace při EU, k tomu poznamenává, že výhody například pro účast firem v mezinárodních tendrech předsednictví samo o sobě nezaručuje. Ovšem fakt, že se předsednická země dostane do popředí zájmu celé Evropské unie, je pro ně výhodou. „Pro naši vládu to bude příležitost prezentovat české podniky v dobrém světle a ukázat výrobky a technologie, které se pak mohou kromě jiného v tendrech uplatnit,“ myslí si Tomáš Hartman.

Podle náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martiny Tauberové může být organizace stovek předsednických akcí v České republice vítanou vzpruhou mimo jiné pro sektor cestovního ruchu, který vloni a letos prošel zatěžkávací zkouškou. Ministerstvo chce podle ní rovněž úzce spolupracovat s podnikatelskými reprezentacemi, oborovými asociacemi a podniky při organizaci jednání ve své režii. „Přivítáme ministry na neformálních radách pro konkurenceschopnost a vnitřní trh, pro obchod a energetiku, budeme organizovat odborné konference zaměřené např. na jadernou energetiku či na podporu malých a středních podniků, digitalizaci a kybernetickou bezpečnost,“ říká Martina Tauberová. Při tom všem chce její ministerstvo využít předsednictví k prezentaci českých inovací, špičkových technologií a úspěšných firem.

Vyjednávat o tom, co je na stole

Bohužel to však podle některých hlasů vypadá, že končící vláda přípravám této nesmírně důležité události nevěnovala náležitou pozornost a ty kvůli tomu nabraly skluz. A třeba dokument s názvem Sektorové agendy Předsednictví ČR v Radě EU 2022, tedy jakýsi jízdní řád pro naši úlohu lídra Evropské unie, je velmi obecný. Na co by se tedy Česká republika v rámci svého hvězdného půlroku měla zaměřit?

Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR, říká, že jeho organizace od zástupců České republiky v Unii požaduje, aby prosazovali klimaticko-energetická opatření, která budou realistická, předvídatelná a budou reflektovat ekonomickou, sociální a geomorfologickou situaci v Evropské unii. Podle Luďka Niedermayera by mělo být zásadní vyjednávání o návrzích, které již jsou na stole. „Měli bychom do nich promítnout třeba návrhy týkající se usnadnění adaptace firem na digitální a zelenou ekonomiku, pokud je budeme mít. Výzvou zcela jistě bude napomoci odstranění přetrvávajících překážek volného pohybu zboží a zejména služeb, jejichž odbourávání postupuje pomaleji, než bychom si přáli. Ale co konkrétního v této oblasti udělat, a zároveň pro to najít podporu napříč Evropskou unií, není snadné určit,“ podotýká Luděk Niedermayer.

Na tom, že energetika a s ní úzce související snahy o snižování emisí CO₂, dále podpora fungování vnitřního trhu a odstraňování bariér, které na něm stále přetrvávají, či legislativa v oblasti digitalizace budou patřit k nejdůležitějším tématům, se shoduje většina námi oslovených odborníků.

Podle Tomáše Prouzy ovšem budeme nuceni řešit ještě jeden problém, a sice nedůvěru v Česko. Prezident SOCR si totiž myslí, že představitelé ostatních členských států i Evropského parlamentu se na nás poslední čtyři roky dívali jako na zemi, která dělá všechno jen pro jedinou firmu. A navíc sice hodně mluví o volném trhu, ale současně nemá problém pokusit se o zavedení kvót na české potraviny, což jednotný evropský trh významně nabourává.

V každém případě jistě platí, že evropské předsednictví by nemělo být primárně vnímáno jako příležitost prosadit něco svého. Hlavním cílem, podle kterého se také bude náš úspěch či neúspěch posuzovat, by měla být snaha o dosažení pokroku v oblasti již existujících unijních agend a témat. Tak jak tomu koneckonců bylo i v případě našeho prvního předsednictví.