Na východních trzích dochází k výrazným změnám. Čeští exportéři se snaží obnovit své působení na Ukrajině, kde se jim trochu paradoxně otevřely i nové příležitosti, mimoto se však pokoušejí hledat nová působiště napříč světovými regiony.

Ruský vpád na Ukrajinu letos na konci února pochopitelně přinesl i velké změny na exportních trzích. V zemi, která už několik let patří mezi dvacet nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky, se v prvních zhruba třech týdnech po zahájení ruského útoku zastavil prakticky veškerý byznys. Před tím v ní fungovalo přes dvě stě kanceláří a zastoupení českých společností, nejvíce v Kyjevě a Kyjevské oblasti, dále ve Lvovské, Dniperské a Zakarpatské oblasti.

Válka na Ukrajině a následné sankce Západu vůči Ruské federaci zasáhly stovky českých podniků. Z celkového pohledu to podle statistiky sice znamená „jen“ necelá tři procenta tuzemského exportu, nicméně v řadě případů byla ohrožena samotná existence firem. Jak ale pro portál BusinessInfo uvedla Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Kyjevě, prakticky všechny firmy, které byly na Ukrajině aktivní před 24. únorem, se tam postupně začaly snažit o obnovení činnosti alespoň na minimální úrovni.

Embargo přineslo nové možnosti

Bylo to samozřejmě mimořádně složité, a v některých případech dokonce nemožné. A nejen proto, že bezprostředně po vypuknutí konfliktu byl v zemi vyhlášen výjimečný stav a také schválen zákon o omezení devizových plateb do zahraničí. „Na ukrajinský trh se postupně vrátily téměř všechny české firmy, které v zemi působily před začátkem ruské invaze. Samozřejmě s výjimkou těch, které měly sídla či pobočky na aktuálně okupovaných územích. Dokonce se vyskytují i případy, kdy české firmy chtějí v zemi nově zakládat svá zastoupení,“ uvedla Oksana Antonenko letos v srpnu.

A upozornila, že na základě embarga, které Ukrajina uvalila na dovoz z Ruska a rovněž Běloruska, se navíc trochu nečekaně začaly objevovat nové obchodní příležitosti v důsledku rostoucí poptávky ukrajinských firem. Například v oblasti širokého spektra spotřebního zboží, různých druhů plechů, kovů či speciálních komponentů pro strojírenství. Také třeba v sektoru energetiky, konkrétně úsporných technologií a obnovitelných zdrojů energie apod. To ale samozřejmě nic nemění na tom, že řada českých exportérů byla nucena hledat nová teritoria.

Na Ukrajinu se vrátíme

Na novou situaci reagoval i EGAP, úvěrová pojišťovna, která se zaměřuje na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic z České republiky. Pro tuzemský export je to tedy velmi důležitá instituce. Pokud jde o angažovanost vůči Rusku, podle vyjádření svých představitelů se EGAP dlouhodobě snaží, aby postupně klesala. Ještě v roce 2015 tvořily Ruská federace a postsovětské země přibližně 59 procent pojistné angažovanosti EGAP u odběratelských úvěrů. Ovšem anexe Krymu Ruskem a pád cen ropy a plynu v roce 2014 odstartovaly v pojišťovně trend rychlého snižování podpory exportu do těchto zemí. Výsledkem byl jejich už jen 32procentní podíl v roce 2021.

A letošní konflikt na Ukrajině pak podporu EGAP do Ruska, Běloruska i na Ukrajinu úplně zastavil a snížil také obchodní potenciál i v dalších postsovětských zemích. Z hlediska budoucnosti je samozřejmě naprosto jiná situace, resp. přístup k Ukrajině. „Stejně jako všechny ostatní exportní pojišťovny jsme po 24. únoru 2022 museli ihned zastavit pojišťování vývozu na napadenou Ukrajinu, ale přestali jsme pojišťovat i do Ruské federace, tedy země agresora, a také do Běloruska. Od té doby vysvětlujeme, že se na Ukrajinu, ale i další trhy vrátíme, jakmile to bude možné,“ řekl generální ředitel EGAP Jan Procházka. Obecně se v souvislosti s budoucí obnovou Ukrajiny očekává investiční boom.

Jak v této souvislosti Jan Procházka také uvedl, snížení angažovanosti pojišťovny v Rusku na čtvrtinu za posledních pět let bude klíčové při případném vypořádání pojistných událostí. „Není totiž zřejmé, kdy, jak či zda vůbec budou obchodní partneři z těchto zemí splácet své závazky. EGAP je samozřejmě vybaven a připraven krýt škody pojištěných obchodních případů českých exportérů realizovaných v Rusku, Bělorusku i na Ukrajině, stejně jako i v případě pojištěného vývozu do ostatních zemí,“ uvedl šéf EGAP.

Na konci července pojišťovna na svém webu oznámila, že navzdory probíhajícímu vojenskému konfliktu na Ukrajině a sankcím uvaleným na Ruskou federaci se u EGAP pojištěné obchodní případy v zemích zasažených válkou daří částečně splácet. Od začátku konfliktu angažovanost EGAP v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině klesla o více než 3 miliardy korun na méně než 10 miliard korun. Celkové škody tak budou zřejmě nižší, než první prognózy na začátku války naznačovaly.

Afrika, Island či Paraguay

Razantní pokles aktivit EGAP na východě částečně nahradil růst jiných světových regionů v jeho portfoliu. Nejrychleji rostoucím byla subsaharská Afrika. Jak ale představitelé pojišťovny upozorňují, otázkou je, jestli právě ta má potenciál nadále alespoň částečně kompenzovat další razantní pokles českého vývozu do tradičně pojišťovaných teritorií.

Vloni se okruh působení EGAP rozšířil mimo jiné také o Island, kam pojišťovna podpořila vývoz technologie pro vodní elektrárnu, anebo Paraguay, kam směřovala zakázka leteckého průmyslu. Mezi největší loňské obchodní případy pojišťovny patřila dodávka letadel do Vietnamu v hodnotě miliard korun, vývoz kolejových vozidel a techniky do Lotyšska či vývoz parních turbín s generátorem do Thajska. EGAP také pojistil například vývoz potravinářských produktů do Egypta a Kazachstánu, zemědělské techniky do Španělska, spojovacích materiálů do Rumunska, leteckých komponent do Brazílie nebo vývoz pružin do Velké Británie.

Podle Jana Procházky je v každém případě růst počtu trhů, na kterých tuzemské vývozce pojišťovna podporuje, žádoucí kromě jiného i z hlediska diverzifikace její angažovanosti, protože tím snižuje svá rizika. Což je cíl, který EGAP také sleduje.

Objem pojištěného vývozu roste

Je zřejmé, že exportéři se skutečně aktivně snaží nacházet nová odbytiště. Důkazem je mimo jiné to, že agentura CzechTrade otevírá nové zahraniční kanceláře. Nedávno k tomu došlo v Gruzii a totéž se chystá v americkém Austinu či v Manile na Filipínách. Magazín EGAP uvádí, že vysokomýtský výrobce autobusů Iveco bude hledat zákazníky v teritoriích střední Asie a Afriky. To jsou samozřejmě regiony, ve kterých obchodování přináší vyšší míru rizika. David Kříž, generální ředitel společnosti Iveco Czech Republic, k tomu prohlásil, že je nezbytné, aby EGAP disponoval dostatečně vysokými pojistnými limity pro konkrétní zájmové trhy, a že exportéři budou také potřebovat flexibilní nástroje k okamžitému použití. Tuto roli jistě může sehrát mimo jiné produkt EGAP Plus, který nedávno úspěšně prošel legislativním procesem a kterému se podrobně věnujeme na straně 28 tohoto vydání Export Journalu.

Celkový objem letošního vývozu podpořeného exportní pojišťovnou EGAP dosáhl v pololetí částky 24,6 miliardy korun. To je v meziročním srovnání nárůst o 27 procent a zároveň o 16 procent víc než v pololetí předcovidového roku 2019. Pojišťovně se letos také daří úspěšně vymáhat pohledávky. Během prvních šesti měsíců získala z obchodních případů s pojistnou událostí 1,3 miliardy korun.

Představitelé zainteresovaných stran se nicméně shodují, že nahrazení trhů, o které exportéři přišli kvůli ruské válce na Ukrajině, bude trvat i řadu let. Přestože, jak už bylo zmíněno, v případě Ukrajiny panuje obecné přesvědčení, že v souvislosti s její obnovou lze očekávat investiční boom.