Sdružení nazvané OPEC+, tedy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), a jeho spojenci v čele s Ruskem se koncem listopadu 2023 dohodli na dobrovolném snížení těžby ropy. A to o přibližně 2,2 milionu barelů denně. Podle oficiálních vyjádření je důvodem snaha překonat období nízké poptávky během prvního kvartálu loňského roku. Členové aliance jsou prý rovněž připraveni provést další případné snížení, pokud by se žádoucí efekt nedostavil.

Prohlásil to ruský vicepremiér Alexander Novak v reakci na skepsi, která se objevila na ropných trzích po vyhlášení plánu na dobrovolné škrty. Trhy totiž podle odborníků pochybovaly, zda bude omezení realizováno v plné výši, a tak ceny ropy klesaly i po oznámení, že OPEC svou produkci omezí. I proto podle Novaka už koncem roku 2023 Rusko dobrovolně omezovalo svůj vývoz o tři sta tisíc barelů denně. A začátkem letošního března ruský vicepremiér oznámil, že ve druhém čtvrtletí 2024 jeho země sníží těžbu a vývoz ropy o dalších 471 000 barelů denně, v koordinaci s některými členskými zeměmi OPEC+.

Saúdská Arábie vloni oznámila, že své dosavadní omezení těžby o milion barelů denně prodlouží do konce března. A letos v březnu prohlášení revidovala v tom smyslu, že svůj závazek prodlužuje až do konce druhého čtvrtletí. Těžit by tak měla zhruba devět milionů barelů denně. Kuvajt uvedl, že do konce června sníží těžbu o 135 000 barelů denně, Alžírsko o 51 000 barelů denně a Omán o 42 000 barelů denně.

Členové skupiny OPEC+ obvykle těží zhruba 43 milionů barelů ropy denně a na globálních dodávkách ropy se podílejí více než 40 procenty. OPEC navíc vloni vyzval Brazílii, která patří mezi deset největších producentů ropy, aby se stala členem kartelu. Brazilský ministr energetiky údajně prohlásil, že by k tomu mohlo dojít v lednu 2024. Jenže koncem loňského roku brazilský prezident Lula podle agentury Reuters řekl, že Brazílie se nikdy nestane plnoprávným členem OPEC, protože jím být nechce. To, co chce, je mít vliv, dodal Lula.

A jak se bude cena ropy vyvíjet v příštích týdnech a měsících? V poslední době ji podpořilo rostoucí geopolitické napětí, především coby důsledek útoků Húsíů na lodě v Rudém moři. A to i přesto, že na trhu přetrvávají obavy o ekonomický růst a negativní vliv vysokých úrokových sazeb. Někteří analytici koncem loňského roku předpovídali, že v důsledku snížení těžby členy OPEC+ dojde k nárůstu ceny ropy na úroveň kolem 100 dolarů za barel, to ale nemělo mít dlouhé trvání. Kombinace negativních jevů měla podle nich v následujících měsících poškodit ekonomickou aktivitu a cena ropy opět zamířit do pásma okolo 80 dolarů za barel. Zdá se, že tyto predikce vycházejí, koncem března 2024 se cena skutečně pohybovala kolem úrovně 85 dolarů za barel a na počátku dubna se již nesla v oscilaci okolo 90 dolarů za barel.