Výzkumy a statistiky OSN ukazují, že děti a dospívající jsou dnes mimořádně ohrožení vývojem na globální scéně. Například od začátku koronavirové pandemie bylo zavřením školy nebo univerzity zasaženo více než 1,6 miliardy studentů. Toto nevídané narušení výuky a vzdělávání se samozřejmě týká všech dětí. Mnohem horším vyhlídkám než ostatní však musí čelit mladí uprchlíci. 

Se statusem uprchlíka se v letech 2018 až 2020 narodil téměř milion dětí. Údaje Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) také naznačují, že zatímco 68 % dětí uprchlíků z celého světa je zapsáno do základní školy, už jen pouhých 34 % je pak zapsáno na střední školu. Výše zmíněné narušení pravidelné výuky by pro tyto děti mohlo znamenat konec všech nadějí na získání potřebného vzdělání. S tím, jak stárnou, se totiž jejich situace rychle zhoršuje a na sekundární úrovni jim hrozí největší nebezpečí, že zůstanou pozadu.

Obecně přitom platí, že bez středního vzdělání jsou mladí lidé, kteří by měli nastoupit důležitou fázi růstu, vývoje a příležitostí, nuceni čelit obrovským rizikům, píše OSN. Protože odepřít jim středoškolské vzdělání je podle OSN jako odstranit velkou část mostu, který vede k jejich budoucnosti – mostu k lepším finančním vyhlídkám, větší nezávislosti a lepším zdravotním výsledkům. A je to také most k vyššímu vzdělání. 

Proto si UNHCR mimo jiné stanovil ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2030 toho, aby až 15 % uprchlíků bylo zapsáno do vysokoškolského vzdělávání, a představil konkrétní kroky, jak toho dosáhnout. Dobrým signálem je jisté zlepšení, podle nejnovějších údajů se totiž počet mladých lidí se statusem uprchlíka zapsaných k vysokoškolskému studiu zvýšil na 5 %, což meziročně znamená 3% nárůst.