Rozvoj udržitelnosti, zelenou či digitální modernizaci, popř. určitý restart české ekonomiky po pandemii by měly významně podpořit nové programy Evropské unie, které bude možné čerpat mimo jiné prostřednictvím Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy. O jejich smysluplnosti a také o tom, kdo je bude moci využít a jakou roli v celém systému bude hrát Komerční banka, jsme si povídali s Janem Hanušem, vedoucím oddělení KB EU Point.

Jak nové programy hodnotíte?
Jejich nastavení, včetně operačních programů, nám až na dílčí detaily připadá smysluplné. Zhruba polovina tohoto téměř bilionového balíku bude směřovat do oblastí udržitelnosti, tedy investic do zlepšení životního prostředí, což vítáme. Určitě bychom výrazně podpořili dotace na energetické úspory ve firmách, zejména v technologických procesech a samozřejmě i v budovách, kde lze rychle a efektivně generovat úspory a pomáhat tak plnit závazky ČR v této oblasti.

Modernizační fond disponuje desítkami miliard korun, které jsou určené pro rozvoj nízkouhlíkové energetiky. Jaká je v tomto dotačním systému role Komerční banky?
Komerční banka dotační projekty nejen dlouhodobě financuje, ale pomáhá i se související administrativou a nově i s technickým řešením projektů, zejména v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Chceme být lídrem v oblasti udržitelných investic a již dnes nabízíme zvýhodněné sazby projektům, které podle předběžné taxonomie Evropské unie do této oblasti spadají. Kromě toho dlouhodobě využíváme zvýhodněné financování od Evropské investiční banky. V dotační oblasti nabízíme kompletní zajištění přípravy a realizace dotačního projektu, včetně přípravy na kontroly a monitoring projektu po povinné až desetileté období.

V technické oblasti disponujeme vlastními energetickými specialisty, díky kterým pomáháme klientům s identifikací potenciálu energetických úspor, potažmo i s dotacemi či zvýhodněnými úvěry od NRB.

A jak je to v případě Národního plánu obnovy?
S dotacemi z Národního plánu obnovy budeme pomáhat stejně, jako je tomu u ostatních programů. Národní plán přináší některé novinky, jako třeba zacílení podpory také na území hlavního města Prahy, kterému se většina dotací obvykle vyhýbá kvůli vysokému HDP na obyvatele. Administrativa projektů bude zřejmě o něco jednodušší díky absenci povinného výběru dodavatele výběrovým řízením. Zároveň jde o zcela nový program, takže lze očekávat určité prvotní nejasnosti ve výkladech jeho pravidel.

Zaměřujete se primárně na pomoc firmám, nebo dokážete obsloužit i fyzické osoby, pokud splní podmínky jednotlivých programů?
Naše pomoc směřuje jak k firmám a obcím, tak i k fyzickým osobám. Nedávno jsme spustili program financování fotovoltaických panelů právě pro fyzické osoby, včetně pomoci s dotací z NZÚ.
Dlouhodobou zkušenost s financováním a poradenstvím má Komerční banka i v oblasti OZE, zejména pokud jde o FVE, VTE, MVE nebo bioplyn. I zde vždy hledáme maximum veřejných podpor pro klienta.

Musí firmy splňovat nějaké podmínky, aby mohly na finanční pobídky z těchto fondů dosáhnout?
Podmínek je celá řada. Jde jednak o obecné podmínky vycházející z legislativy a pravidel veřejné podpory. Firmy musí mít zveřejněné konečné vlastníky, nesmí být vlastněny z daňových rájů, nesmí dlužit státu na povinných odvodech apod. Druhá sada podmínek souvisí vždy s daným typem programu. Vzhledem ke komplexnosti celého systému doporučuji konkrétní projekt předem konzultovat s dotačním orgánem nebo s odborníky z dotační praxe.

Na co by si firmy obecně měly dávat pozor při využívání dotace?
Zmínil bych asi dvě hlavní věci. Jednak rozumné nastavení projektu, tedy výstupů projektu. Měly by být splnitelné a v souladu s běžnou praxí klienta. Nemá smysl ohýbat byznys kvůli dotaci. A za druhé pak proces výběru dodavatele předmětu projektu. Zde silně doporučujeme včasnou přípravu a konzultace s naším specialistou na tuto oblast. Lze tak předejít nejen rozčarování z opakovaných výběrových řízení, ale zejména riziku ztráty dotace kvůli nedodržení postupu.

S jakými náklady musejí firmy při čerpání dotací počítat, a to včetně služeb, které nabízí Komerční banka?
Je to velmi individuální, protože pokud projekt financujeme, a to je naším hlavním cílem, snažíme se to zohlednit v cenách souvisejícího poradenství. Obecně se ale jedná o nízké stovky tisíc za komplexní dotační servis až do konce povinné doby udržitelnosti projektu, tedy za službu trvající více než deset let.

Existují odhady, jak rychle by mohly být projekty v rámci těchto programů profinancovány?
V Národním plánu, který odeslala do Bruselu, vláda předpokládá, že do konce roku 2022 bude ze státního rozpočtu ve spojitosti s profinancováním projektů z Plánu obnovy proplaceno konečným příjemcům již více než 40 % přidělených prostředků, přičemž rok 2022 by měl být v tomto ohledu nejsilnější. My se domníváme, že náběh bude nakonec o něco pomalejší a nejsilnější bude rok 2023. Předpokládáme, že v roce 2022 a 2024 prostředky z Plánu obnovy navýší objem investic o necelá 3 %, v roce 2023 pak o 4,5 %. V letošním roce se na jejich meziročním růstu bude podílet 0,4 %, v příštím roce pak 0,8 %.

Obdobný vliv by měl mít Modernizační fond – disponuje podobnými prostředky, jen budou v čase více rozložené do období příštích zhruba 10 let.