K obrovské úlevě čím dál nervóznějších exportérů, politiků a dalších aktérů byla smlouva mezi Evropskou unií a Velkou Británií o vzájemných vztazích v dalším období uzavřena doslova za pět minut dvanáct. V té době už několik měsíců všichni s napětím čekali, zda vzájemný obchod v průběhu tohoto roku naznačí něco pro budoucnost, případně co to bude.

Velká Británie je po Spojených státech a Číně třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Evropské unie, z hlediska samotného vývozu dokonce hned druhým. Pro Spojené království je to ještě citlivější, Evropská unie je totiž pro ně číslem jedna. Například v roce 2019 pokryla téměř celou polovinu jeho zahraničního obchodu (43 % exportu a 53 % importu). Co tedy naznačil vývoj v roce 2020?

Nejen kvůli brexitu

Vezměme to z pohledu České republiky. Její vývoz do Velké Británie vloni meziročně poklesl o téměř 15 procent, a to v důsledku propadu především strojů a dopravních prostředků (18 %) a také tržních výrobků (22,7 %). Statistické údaje jsou jasné, ovšem interpretace příčin tohoto výsledku už tak zřejmá není. Stojí za ním totiž kombinace několika faktorů. 

Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček Export Journalu řekl, že tento výsledek přičítá především pandemii koronaviru a z ní vyplývajícím omezením. „Jen za druhý kvartál roku 2020 se britská ekonomika skokově propadla o dvacet procent, za celý rok 2020 pak o deset. Předpokládaný dopad tvrdého brexitu bez dohody byl přitom odhadován na jedno až dvě procenta HDP. Zároveň se však v roce 2020 stále obchodovalo za ‚starých‘ pravidel, jako kdyby Británie pořád byla členem Evropské unie. Některé firmy se naopak se zvyšující se nejistotou ke konci roku předzásobily a přístavy byly v posledních měsících přetížené,“ říká Tomáš Petříček. 

S tím v zásadě souhlasí i Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. „Nejde to věrohodně doložit, ale já se domnívám, že covid-19 měl nejvíce negativní vliv na náš export, a to kamkoliv, tedy i do Británie. Na výsledku roku 2020 se určitě podepsala nejenom nižší poptávka z britské strany, ale i nedostatek pracovní síly v České republice, ať už kvůli nemoci, karanténě, či zavřeným hranicím,“ myslí si Otto Daněk. Bez zajímavosti v tomto kontextu není ani jeho postřeh, že už v posledním čtvrtletí 2019 začala v Unii klesat poptávka po zboží, čehož si podle něj málokdo všiml, a předstihové indikátory jasně avizovaly blížící se recesi. Jenže posly špatných zpráv nikdo nemá rád, a tak to politici veřejnosti neprozradili.

Otto Daněk navíc připomíná i známou pravdu, že v nejistých dobách se nekupuje „zbytné“ zboží: Firmy i obyvatelstvo šetří a nákupy drahého zboží ruší nebo minimálně odkládají. Proto se podle pana Daňka na celkovém poklesu vývozu nejvíce podílel odbyt strojů a dopravních prostředků.

Nová pravidla

Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Velkou Británií nastavila nový rámec vzájemných vztahů, především těch obchodních. Po čtyřiceti osmi letech byl mezi oběma celky ukončen volný pohyb zboží, služeb a také osob, Británie opustila jednotný trh i celní unii. Jak v oblasti obchodu se zbožím, tak se službami a investicemi sice dohoda podle konstatování Ministerstva průmyslu a obchodu ČR obsahuje otevřenost, která jde nad rámec unijních dohod s jinými třetími zeměmi, zároveň je ale řada věcí jinak, na což začali po 1. lednu 2021 čeští exportéři narážet. 

 Obě strany se sice shodly na nulových clech a kvótách, ovšem firmy musí například prokázat, že jejich výrobky splňují dohodnutá pravidla původu. Takže celníci kontrolují dokumenty, speciální certifikáty pro dovoz potravin, zvířat a rostlin atd. Velká Británie si také nově hlídá svůj pracovní trh, a tak pokud například čeští pracovníci do země cestují pouze na montáž zboží, které není produktem jejich firmy, musejí mít pracovní víza. Nemalé komplikace to znamená třeba proto, že vízum musí zajistit místní britská firma, jenže ne všechny firmy k tomu mají potřebnou licenci atd.

Problém hlavně pro menší firmy

Další významná změna zasáhla B2C prodeje. Konkrétně především české e-shopy, které měly v nabídce zboží a dodávaly ho konečnému uživateli v Británii. Ty totiž musejí od ledna účtovat do ceny britskou DPH a jsou povinné odvádět ji britským daňovým úřadům. Hlavně pro menší firmy je to velká obtíž, což se projevilo i na pozastavení činnosti některých z nich. Portál BusinessInfo.cz ve svém speciálu Brexit očima exportérů informoval například o potížích pražského výrobce desítek druhů medoviny Medovinárna. Ta v důsledku vzniklých problémů s dopravou, cly a daněmi dokonce musela vývoz na ostrovy dočasně úplně zastavit. A to navzdory tomu, že Británie byla ještě nedávno jejím klíčovým zahraničním odbytištěm. 

 Obecně lze říct, že nová administrativa je silně zatěžující pro většinu menších firem, které jsou zvyklé obchodovat pouze v rámci vnitřního unijního trhu. Podle Tomáše Petříčka se tak pro společnosti, které chtějí na ostrovech působit dlouhodobě, může jako strategické rozhodnutí jevit založení pobočky. Přesně to udělala například firma Retigo, která vyvíjí a vyrábí parní konvektomaty pro celý svět. A brexit dokázaly jako pověstnou příležitost využít i významné sklářské společnosti Preciosa a Sans Souci.

Jak se dočtete v rubrice Zkušenosti v tomto vydání Export Journalu, podle šéfa londýnské zahraniční kanceláře agentury CzechTrade Jiřího Raka se většina českých firem už vesměs dokázala na nová pravidla adaptovat a obchod běží dál. Jeho slova zřejmě potvrzují i únorové výsledky vzájemného obchodu mezi Evropskou unií a Velkou Británií, který se po velkém lednovém propadu evidentně zotavil. Jak už jsme ale uvedli, výsledky významně ovlivňuje více faktorů než jen brexit.

Opatrný optimismus

Odborníci se shodují, že dělat v tomto mimořádně rozkolísaném období prognózy dalšího vývoje je velmi obtížné. „Důležité bude, jak brzy se podaří proočkovat populace a jak bude toto očkování účinné. Dále i to, zda se povede revitalizovat transport mezi Evropou a Asií či zda se některé významné výroby z Asie vrátí zpět do Evropy,“ myslí si Otto Daněk. Letošní rok však podle něj bude velmi nečitelný. Sice přinese meziroční oživení, byť s tím, že od března do května bude logicky velmi výrazně nízká srovnávací základna, ale na návrat k číslům do doby před covidem si budeme muset dva až tři roky počkat. Platí to obecně pro náš export a Otto Daněk je přesvědčen, že to nebude výrazně jiné ani v případě Británie. 

Vzhledem k tomu, že pro Českou republiku je Spojené království pátým největším exportním trhem a zájem českých firem o něj je velký, dá se podle Tomáše Petříčka předpokládat, že potrvá dál. Britská ekonomika pak i díky rychlému očkování populace čeká na avizovaný relativně brzký návrat k „normálu“ a také rychlý hospodářský růst v příštích dvou letech. Bývalý šéf „zamini“ se proto domnívá, že by se vzájemný obchod mohl vrátit na úroveň před pandemií.

A jaké sektory budou v Británii pro české vývozce zajímavé především? Nepochybně zelené technologie, Spojené království se bude hodně soustředit na obnovitelné zdroje. Také na jádro, například kromě plánu na výstavbu nové jaderné elektrárny vyvíjí konsorcium Rolls Royce Power Engineering malé modulové nukleární reaktory. Velké investice se pak plánují také v oblasti zdravotnictví.

Místopředseda Asociace exportérů ovšem vyjadřuje určité obavy o sektor osobních automobilů. Při přechodu na elektromobilitu se totiž podle něj budou znovu rozdávat karty a hrozí, že na nás zbude „černý Petr“. „Myslím, že zásadní roli bude hrát Čína, a to ze dvou důvodů. Jednak je ve vývoji elektromobilů dost daleko oproti zbytku světa, a navíc má pod palcem více než šedesát procent známých zdrojů lithia, což bude významně ovlivňovat cenu elektromobilů,“ uzavírá.