Už 16. edice zprávy o globálních hrozbách, kterou vydává Světové ekonomické fórum (WEF), analyzuje nebezpečí vznikající z rizikových společenských faktorů pro rok 2021 i pro následující léta. Jedním z těch nejvážnějších je podle analytiků hospodářská zranitelnost a také nárůst společenských rozdílů. Nejenže covid-19 doposud globálně způsobil zhruba dva miliony úmrtí a následný ekonomický šok, který jen ve druhém čtvrtletí 2020 zapříčinil ztrátu pracovní doby rovnající se ekvivalentu 495 milionů pracovních míst, prakticky okamžitě zvýšil nerovnost. Ale ještě navíc v jeho důsledku může dojít i k nerovnoměrnému oživení.
Obavy odborníků vzbuzuje také rostoucí digitální propast a nakládání s technologiemi. Pandemie sice akcelerovala tzv. čtvrtou průmyslovou revoluci, rozšiřování digitalizace mezilidské interakce, online výuky atd., což jistě může být vnímáno pozitivně. Jenže zároveň je tu i odvrácená tvář, a sice digitální nerovnost. A ta může přinést zhoršení společenských potíží a podkopat vyhlídky na inkluzivní oživení. Především kvůli rostoucí digitální závislosti, zrychlující automatizaci, potlačování a manipulaci s informacemi či mezerám v regulaci technologií nebo technologických dovednostech a schopnostech.
Globálně nedozírnými následky pak hrozí fakt, že mladá generace prožila dvě velké globální krize během jedné dekády. Je vystavena degradaci životního prostředí, důsledkům finanční krize a rostoucí nerovnosti, navíc nucena čelit vážným výzvám, pokud jde o její vzdělání, ekonomické vyhlídky a duševní zdraví. Klíčové přitom je, aby dnešní mládež neztratila víru v současné ekonomické a politické instituce.
Dále je tu pochopitelně vážný problém ničení životního prostředí atd. Nicméně byť současná situace rozhodně není veselá, lze v ní podle WEF najít příležitosti pro posílení naší odolnosti a následnou reakci pak zvládnout co nejlépe. A mnohem důležitější roli než kdy dříve by v tom měla sehrát společenská soudržnost.
0 komentářů