Jak se s naprosto výjimečnou situací vyrovnávají české firmy působící na Ukrajině a v Rusku a jak jim pomáhá proexportní agentura CzechTrade.

Po napadení Ruskem vyhlásila Ukrajina válečný stav, což ovlivnilo prakticky všechny aspekty tamního života, tedy i obchod. Tamní vláda začala uskutečňovat řadu razantních opatření. Mimo jiné uvalila určité moratorium na devizový styk, což především znamená soustředění prakticky veškerých zdrojů a finančních prostředků na zbraně, potřeby armády a zdravotnictví. V centrální a západní části země je sice situace trochu klidnější, nezuří tam otevřené boje, ale bezpečnostní riziko je pochopitelně i tam vysoké. Obchod tedy prakticky neprobíhá.

Některé ukrajinské firmy se proto snaží vyvíjet alespoň nějaké obchodní aktivity v rámci spolupráce se svými evropskými dodavateli, ty české pak byznys vesměs zastavily a řada z nich v zemi pomáhá tam, kde je potřeba. Válka na Ukrajině a následné sankce Západu vůči Ruské federaci zasáhly stovky českých podniků, což z celkového pohledu znamená necelá tři procenta tuzemského exportu.

Možnosti jsou omezené

Od okamžiku, kdy agresor vtrhl na Ukrajinu, začala českým exportérům poskytovat krizové poradenství agentura CzechTrade. „Smyslem služby bylo a stále je pomoci především těm firmám, kterým v důsledku konfliktu náhle vypadla velká část byznysu v těchto dvou zemích, tedy zhruba deset procent a víc exportního balíčku, což samozřejmě může mít významné dopady na jejich fungování,“ vysvětluje generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal. Na agenturu se podle jeho slov obrátily desítky firem. Ne všechny přitom hledaly náhradní odbyt v zemích Sdružení nezávislých států, které zahrnuje devět z bývalých patnácti republik tehdejšího Sovětského svazu. Jak šéf CzechTrade uvedl pro deník E15, třeba firmám ze sektoru energetiky a těžebního průmyslu se nabízejí určité příležitosti v Latinské Americe, v Kazachstánu a obecně ve střední Asii. A pivovary vyvážející do Ruska agentura přesměrovala do Nizozemska, kde poté našly partnery atp.

Pokud jde o situaci v Rusku, Radomil Doležal na konci března pro Seznam Zprávy řekl, že v zemi zakotvené podniky neřeší, jestli je tam byznys pro ně udržitelný, ať už z morálního, nebo ekonomického hlediska. Spíše vyhodnocují, za jakých podmínek teritorium opustit, tak aby nepřišly o všechno, co do něj investovaly. CzechTrade v souladu s rozhodnutím dalších orgánů v březnu uzavřel své dvě tamní kanceláře, v zemi nefunguje ani ekonomická diplomacie, takže firmy jsou odkázané samy na sebe. „Škála existujících řešení je velmi omezená. Vím, že řada podniků se s tím intenzivně potýká, ale bohužel v tuto chvíli nemáme k dispozici dostatek informací, abychom si mohli udělat přesnější obrázek o celkové situaci,“ podotýká Radomil Doležal.

Příležitostí bude vždy dost

Řešením je podle něj především pokusit se o nalezení nových trhů. O vysoké závislosti českých podniků na unijních partnerech a nutnosti diverzifikace exportu se mluví už řadu let, aniž by se ovšem něco významného změnilo. Získávat nová odbytiště tedy bylo nepochybně obtížné už před ruskou agresí, a teď, protože se o totéž bude snažit mnoho dalších světových firem, které z Ruska odešly, to nejspíš bude ještě složitější. Je tedy reálné, aby toho čeští exportéři ve významnějším měřítku dosáhli?

„Předně bych rád podtrhl: Nepovažuji za negativní, že si naše firmy vedou velmi dobře na evropském trhu, který je z hlediska konkurence jeden z nejnáročnějších na světě. Například v Německu jsme sedmým největším vývozcem, což je v této obrovsky silné ekonomice skvělý výsledek,“ zdůrazňuje generální ředitel CzechTrade.

Diverzifikace vývozu navíc podle něj probíhá. Firmy se postupně posouvají, snaží se z blízkých trhů dostávat dál a dál. „Vybudovat si po úspěchu s první zakázkou významnější tržní podíl v mimoevropských zemích je to nejnáročnější. Trvá to dlouhé roky a nezbytným předpokladem úspěchu je zejména značný kapitál a vytrvalost,“ popisuje Radomil Doležal. „Když se bavíme o unijních trzích, tak třeba v Německu na tom naše firmy pracují desítky let, ale v těchto teritoriích začínají prakticky od nuly. A můžu téměř s jistotou říct, že diverzifikační apetit jim nechybí.“ CzechTrade se v tom vývozcům snaží pomoct. Otevírá například exportní inkubátory, jako třeba nedávno v Indii a USA, poskytuje odborné služby v oblasti e-commerce a digitálního marketingu v zahraničí a podobně.

Situaci může firmám ztížit i fakt, že globalizace v té podobě, jak jsme ji znali v posledních desetiletích, možná končí a volný obchod už nebude zdaleka fungovat tak bezproblémově. Neměli bychom se tedy spíše ještě silněji přimknout k našim evropským partnerům, s nimiž můžeme obchodovat na základě dohodnutých a dodržovaných liberálních hodnot a přístupů? „Pravda je, že obě poslední krize ukázaly určité limity globalizace. Zároveň ale platí, že svět je rozsáhlý a světové trhy mají obrovskou kapacitu. Nepochybuji, že vždy bude existovat mnoho zemí mimo Evropskou unii, které mají podobný přístup a hodnoty a zároveň velké a perspektivní trhy,“ je přesvědčený Radomil Doležal.

Jak Ukrajinu zase postavit na nohy

CzechTrade také před časem spustil program Export pro obnovu Ukrajiny. Zdánlivě se v jeho rámci zatím nic neděje, protože se logicky čeká, až ruské řádění na východě skončí. Ve skutečnosti je to ale jinak. Podle šéfa agentury probíhají intenzivní přípravné práce, protože začít s tím až v okamžiku ukončení konfliktu by pro firmy bylo pozdě. CzechTrade proto už teď vyhodnocuje budoucí ukrajinskou poptávku, snaží se vytipovat české firmy, které budou mít zájem se zapojit, a na webu je vyzývá k podání strukturované nabídky, intenzivně při tom spolupracuje s ukrajinskou hospodářskou komorou atd. „Už dnes jsou zřejmé snahy rozjet znovu zemědělství v centrální a západní části Ukrajiny. Nepochybně tam budou potřebovat dodávky hnojiv, náhradních dílů a dalších věcí,“ uzavírá Radomil Doležal.