Více než dvojnásobný pokles, než jaký byl zaznamenaný v důsledku Velké hospodářské krize v první třetině minulého století. Až takové ekonomické náklady můžou lidstvu vzniknout do konce tohoto století jako následek klimatické krize. Konkrétně jde o přibližně 37% pokles celosvětového HDP. S každou tunou vypuštěného oxidu uhličitého bude podle tohoto scénáře globální ekonomika do konce století o 3 000 dolarů chudší.

Vyplývá to z výsledků výzkumu, který prováděli odborníci z University of Cambridge, University College London a Imperial College London společně s partnery ze Švýcarska, Německa, USA a Rakouska. Většina dřívějších odhadů totiž předpokládala, že požáry, záplavy, sucha a další dopady klimatické krize neovlivnily hospodářský růst. Jenže podle autorů této studie, píše britský deník The Guardian, přibývají důkazy o opaku.

„Změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost výskytu škodlivých událostí, jako byly nedávné vlny veder v Severní Americe nebo záplavy v Evropě,“ řekl deníku The Guardian Chris Brierley z University College London. „Pokud přestaneme předpokládat, že se ekonomiky z takových událostí zotaví do několika měsíců, náklady na oteplování se pak jeví mnohem vyšší, než se obvykle uvádí,“ řekl Brierley. Podle něj potřebujeme ještě lépe porozumět tomu, jak klima ovlivňuje ekonomiku, ale i z hlediska menších, dlouhodobých dopadů se už dnes potřeba snižovat emise ukazuje jako mnohem naléhavější. 

James Rising z University of Delaware a London School of Economics and Political Science k tomu říká, že jedním z velkých kroků vpřed by bylo promítat do odhadu nákladů právě rizika přírodních katastrof nebo proměnlivost klimatu, a to spíše než jen průměrné změny teploty, protože právě tyto události mohou mít dlouhodobé účinky. Pak by například zpáteční let z Velké Británie do New Yorku mohl globální ekonomiku přijít z dlouhodobého hlediska na více než 3 000 dolarů.