„Ještě před sedmi lety, když jsem založil svou technologickou společnost v Číně, si všichni na Západě mysleli, že Říše středu jen kopíruje evropské a americké technologie a že nevytváří skutečné inovace,“ cituje portál Světového ekonomického fóra (WEF) Fabiana von Heimburg, spoluzakladatele a ředitele společnosti Hotnest. Jenže netrvalo dlouho a prakticky celý svět podle něj zaskočilo, že Čína začala být najednou uznávaná za inovativního lídra na poli umělé inteligence, internetu věcí a elektrických vozidel. Tedy oblastí, o nichž si Západ myslel, že je v nich na špičce.

Velkou chybou podle von Heimburga je, že Evropa a USA prakticky nesledují, co se kde z hlediska inovací a pokroku děje, zatímco mnoho asijských zemí si naopak zvyklo velmi pečlivě pozorovat, co vzniká v Evropě a USA. V tom by se Evropa měla inspirovat. Především to znamená:

1. Naučit se rychle vybudovat start-upový ekosystém

Evropa v uplynulých pěti letech investovala do venture kapitálu méně než 100 miliard dolarů. Což je částka, kterou vydávaly Spojené státy i Čína v minulých letech každoročně. Evropa tedy musí investovat srovnatelné sumy a od asijských štik se naučit, jak vybudovat start-upový ekosystém v krátkém čase. Kromě dostatečných investic k tomu potřebuje i rozvinuté nezávislé kapitálové trhy a také jasnou ochranu a podporu vlád.

2. Osvojit si, jak mohou vznik ekosystému akcelerovat vlády

Aby přilákaly nejlepší technologické talenty, získaly co největší kapitál a ochránily svůj vlastní start-upový ekosystém a firmy, vytvořily USA i Čína jasnou dlouhodobou strategii a zapojily do procesu vlády. Evropa naproti tomu nechala své trhy v této klíčové oblasti zcela otevřené a zranitelné a současně svůj ekosystém přeregulovala. Přehodnocení úlohy vlád a také právního systému je proto nezbytné.

3. Rychle přijmout asijskou mentalitu „fast fail and change fast“

V minulosti Evropa mimořádně těžila ze své rozmanité a multikulturní historie, což usnadnilo učení a úzkou výměnu s různými zeměmi v rámci starého kontinentu i mimo něj. V příštím desetiletí bude zásadní, aby se od Asie začala učit rychle se přizpůsobit vývoji a také inovovat. Tak aby i díky ní byl svět schopen řešit budoucí výzvy, jako je například změna klimatu, dodává Fabian von Heimburg.