Nejste v krizi schopni splácet úvěry nebo máte potíže se svými odběrateli a dodavateli? Klíčem je vaše smluvní dokumentace. Ujistěte se, jaké povinnosti vůči bance máte, zda smlouvy s odběrateli a dodavateli obsahují koncept vyšší mocinebo jaké následky s ním spojují. Pomůže vám to vymyslet, co dál.
Mnoho výrobních firem z řad exportérů dnes využívá nějakou formu externího financování. V současné krizové situaci, kdy se zastavil, popřípadě významně zpomalil odbyt, by mělo být možné alespoň přibrzdit investiční projekty. Co ale odložit nejde, je pochopitelně provozní financování. Pro podniky je přitom životně důležité udržet si dobré cash flow. Co s tím?
Plníte stále prohlášení?
Především pečlivě prostudovat úvěrovou dokumentaci a ověřit si, jestli z hlediska provozních úvěrů poskytuje možnost dočerpání stávajících úvěrových linek v rámci dostupných limitů. Pokud ano, je dobré toho využít.
Jak ale upozorňuje Jan Linda, partner ve společnosti White & Case, ve smlouvách často existují různá omezení, která tomu v aktuální situaci mohou bránit. Jejich součástí obvykle bývají různé druhy prohlášení, více viz box. Exportér jejich prostřednictvím bance například potvrzuje, že jeho byznys stále funguje tak, jako ve chvíli podpisu smlouvy. Což ovšem dnes kvůli pandemii v řadě případů neplatí. „Jestliže exportér už dnes nemůže některé skutečnosti tzv. prohlásit, banka má právo financování odmítnout,“ vysvětluje Ida Kučerová, partnerka White & Case. „Proto by s ní měl rychle začít komunikovat o možných řešeních, například o úpravě podmínek.“
Když exportér zjistí, že mu v jeho situaci úvěrové možnosti, které má k dispozici, nestačí, bude se zřejmě zajímat o další formy financování. V tom případě by si měl ve smluvní dokumentaci ověřit, jestli to vůbec může udělat. Záleží samozřejmě na obchodní dohodě, může to být zakázané, také naopak zcela povolené nebo do určité míry omezené.
Vyšší moc a její následky
Důležitou oblastí jsou vztahy exportérů s odběrateli. Vzhledem ke globální povaze pandemie jsou problémy, s nimiž se v jejím důsledku potýká a bude potýkat, univerzální. Stěžejní je v této situaci právní pojem vyšší moc. Tedy něco, co je mimo kontrolu exportéra i jeho zákazníků či dodavatelů. Jak upozorňuje Jan Linda, od tohoto faktu se odvíjí řada dodatečných povinností a práv.
Primárně je podle něj důležité zjistit, jestli smluvní dokumentace s konceptem vyšší moci počítá. Byť se o tom vede mnoho diskuzí, obecně se má za to, že koronavirová pandemie do této kategorie spadá. To ale neznamená, že není potřeba provést revizi konkrétních ustanovení v dokumentaci s odběrateli a dodavateli. Důležité je ověřit, jaké následky smlouva s konceptem vyšší moci spojuje. „Obecně platí, že práva a povinnosti dotčených stran se v průběhu mimořádné situace pozastavují,“ poznamenává Jan Linda. Teoreticky by pak bylo možné po ukončení takového stavu navázat v místě přerušení. Jan Linda ale zdůrazňuje, že výjimečná situace ovlivňuje celou řadu věcí. Je třeba mít jasno v tom, kdo nese během této doby náklady například na zabezpečení dodávky, mj. ostrahu či údržbu v případě větších projektů atd. Obecné pravidlo neexistuje a odpověď na jednotlivé otázky je nutné hledat přímo v textu smlouvy. Také je třeba si ujasnit, jaký vliv má posun v čase na platební podmínky ap.
Spojte se s lokálními poradci
Není to však jediné možné úskalí. „Je dobré se také podívat, jakým právem se odběratelský vztah řídí a co o této problematice stanoví lokální právní řád,“ podotýká Ida Kučerová. Podle příslušného práva totiž může mít režim vyšší moci specifické následky. Ať už je to třeba určitá forma vyvinění z odpovědnosti za škodu či způsob, jakým může smlouva zákonný režim vyšší moci modifikovat. Proto by se podle Idy Kučerové exportéři měli spojit s lokálními poradci a poradit se s nimi, jak v dané zemi tento koncept funguje a jaké dopady může mít na postavení exportéra.
Pokud jde o vztahy exportérů s jejich dodavateli, tam nastávají podobné situace, jen v zásadě zrcadlově obrácené. Neplatí to ale stoprocentně. Může se stát, že exportér musí dodávat, protože se na něj nevztahuje ochrana, zmíněná dříve v textu, ale jeho dodavatel přitom kvůli jinak nastaveným smlouvám tuto ochranu použít může. Tím pádem vzniká nesmírně obtížná a těžko řešitelná situace. Jan Linda i v tomto případě považuje za nezbytnou revizi smlouvy ve snaze zjistit, jestli obsahuje institut vyšší moci, případně i další možnosti, jak upravit rozsah povinností exportéra.
Jednou ze standardních možností, jak řešit případné negativní dopady kvůli neplnění dodavatele, je uplatnění bankovní nebo obdobné záruky. Pokud jsou splněny základní podmínky, exportér má právo od banky, která typicky bývá výstavcem záruky, čerpat peněžní plnění. Tyto prostředky pak může použít na úhradu případných závazků vůči svému odběrateli nebo k jakýmkoli jiným účelům. Proto je dobré zjistit, jestli je tento instrument k dispozici. Díky němu totiž může firma dosáhnout v takové situaci tolik potřebné omezení své expozice.
Pozor na úvěrový podvod
Úvěrová smlouva standardně obsahuje část, která se jmenuje Prohlášení a ujištění. Obvykle v ní bývá více různých typů prohlášení dlužníka, který jejich prostřednictvím bance mj. „prohlašuje“ určité skutečnosti o fungování svého byznysu. Obvykle ho musí provádět opakovaně, podle stanovení ve smlouvě. Potvrzuje tím například, že funguje stále stejně, že nenastala žádná objektivní skutečnost, která by mohla mít na jeho podnikání a splácení dluhu zásadní vliv, atd. Pokud by však jeho prohlášení neodpovídala skutečnosti, nejenže by banka měla právo úvěr neposkytnout, ale dlužník by se vystavoval riziku úvěrového podvodu.
Jan Linda
partner ve společnosti White & Case
Ida Kučerová
Local Partner ve společnosti White & Case
0 komentářů