Podle statistik Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) globální růst ekonomiky vloni celkem pochopitelně zpomalil. Výsledek v podobě 3,2 % je podle analytiků organizace výrazně pod očekáváním z počátku roku a je důsledkem ruské agrese na Ukrajině, krize v oblasti životních nákladů a také zpomalení v Číně.

Dnes už OECD upozorňuje na pozitivnější signály. Začíná se zlepšovat podnikatelská a spotřebitelská nálada, ceny potravin a energií klesají a Čína se opět plně otevřela. V letošním a příštím roce by měl globální růst zůstat na úrovni 2,6 %, resp. 2,9 %. Očekává se ovšem postupné zlepšování s tím, jak bude ustupovat vliv vysoké inflace na příjmy. Konkrétně v eurozóně by měl růst letos dosáhnout 0,8 %, ale během příštího roku už téměř dvojnásobku, s tím, jak odezní vliv vysokých cen energií.

Právě inflace je téma, na něž je upřena pozornost celého světa. Ta celková už sice klesá, ale jádrová inflace zůstává zvýšená. Je to důsledek převážně silného růstu cen služeb, vyšších marží v některých odvětvích a také tlaků, které působí na náklady kvůli napjatým podmínkám na trhu práce. Podle analytiků OECD se v průběhu následujících dvou let inflace postupně zmírní, ale ve většině zemí zůstane nad cíli centrálních bank až do druhé poloviny roku 2024.

Zlepšení výhledu pak je podle nich stále křehké, a to především kvůli nejistotě ohledně průběhu války na Ukrajině a jejích širších důsledků. Hrozbou je také finanční zranitelnost plynoucí mj. z vysokého zadlužení či riziko znovuobjevení tlaků na globálních trzích s energiemi, což by mohlo vést k obnovení prudkého růstu cen a vyšší inflaci, píšou analytici OECD.

Proto podle nich musí měnová politika zůstat restriktivní, dokud se neobjeví jasné známky trvalého snížení základních inflačních tlaků. Také je potřeba, aby fiskální podpora s cílem zmírnit dopad vysokých cen potravin a energií byla víc zaměřena na ty, kdo to nejvíce potřebují. Nezbytné bude i provádění strukturálních reforem, zaměřených na zvýšení dynamiky podnikání, snížení překážek přeshraničního obchodu a ekonomické migrace a podporu flexibilních a inkluzivních trhů práce. A v neposlední řadě je zapotřebí posílit mezinárodní spolupráci v úsilí o překonání nedostatku potravin a energie, pomoc s obsluhou dluhů zemí s nízkými příjmy a dosažení koordinovanějšího přístupu k úsilí o zmírnění emisí uhlíku, zdůrazňuje OECD.

Zaznamenáníhodný komentář k současné a budoucí ekonomické situaci pronesla pro Český rozhlas bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance, ekonomka Jana Matesová. I ona považuje za hlavní hrozbu vysokou inflaci. Nicméně ekonomická recese podle ní může v dlouhodobém horizontu pomoci snížit míru konzumerismu. Podle Jany Matesové jsme si totiž zvykli fetišizovat ekonomický růst, a tak musíme vyrábět víc a víc, což je špatně. Stále nakupujeme nové a nové věci, i když to nepotřebujeme, a měli bychom v tom brzdit. Částečně i z bezpečnostních důvodů nemůžeme být závislí na zemích, které nás vyhlašují za své nepřátele, doplnila Jana Matesová.