V solární energetice Česko brutálně zaspalo. Obzvlášť v současné situaci je mimořádně důležité pokusit se ztrátu dohnat. Podaří se to?

„Výroky typu ‚my jsme vám to říkali‘ samozřejmě ničemu nepomohou, ale faktem je, že už řadu let varujeme před tím, jak špatné podmínky pro rozvoj nejen solární energetiky, ale celého segmentu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR jsou a že se nám to vymstí,“ říká Jan Krčmář, ředitel Solární asociace. A přesně k tomu také podle něj došlo. Výstavba OZE je nedostatečná, přístup ČR odradil dlouhodobé investory, distribuční soustava nebyla pro fotovoltaiku dostatečně přizpůsobena atd.

A teď, když Evropa dostala tvrdý ruský direkt, konečně pochopila, že léta budované závislosti na churavějícím východním obrovi je potřeba se co nejdřív zbavit. Což mimo jiné znamená horečné budování alternativních energetických infrastruktur, a tedy samozřejmě také solárních elektráren.

Nedostatek firem, nepřipravená distribuční síť, zácpa na úřadech

V posledních měsících logicky vznikla po fotovoltaice doslova masivní poptávka i v ČR, protože, jak říká Jan Krčmář, je to nejrychlejší způsob, jak si snížit cenu elektřiny. Jen za první pololetí roku 2022 bylo nainstalováno víc elektráren než za celý loňský rok. Jenže současně s tím se roky bobtnající problém začíná projevovat v plném rozsahu. Mimo to, že spousta lidí si podle šéfa asociace fotovoltaiku dovolit nemůže, takže ta pomáhá zejména ekonomicky dobře situovaným majitelům domů, se v plné nahotě projevuje celá řada dalších bolavých míst.

V ČR například neexistuje dostatek firem, které by dokázaly poptávku po instalacích solárních panelů uspokojit. Teprve v posledních měsících nové společnosti vznikají. „Navíc na masivnější využívání solární energie není připravena ani distribuční soustava, takže se v mnoha lokalitách zhruba osm z deseti žadatelů dozví, že připojeni nebudou, protože kapacita v síti není dostatečná,“ vypočítává šéf Solární asociace. A doplňuje, že problémy mají i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Státní fond životního prostředí. Obě instituce by potřebovaly víc pracovníků, kteří by zajistili rychlejší zpracování žádostí. Nápor podle něj nezvládají ani stavební úřady a k tomu všemu situaci ještě komplikují památkáři.

Evropa horečně zvyšuje výkon, ČR spí

Statistiky dávají Janu Krčmářovi za pravdu. Především ukazují, že byť je v ČR v posledních letech zřejmý pozitivní trend, kdy například v roce 2019 i 2020 vzrostl počet instalovaných fotovoltaických elektráren téměř dvojnásobně – i když v loňském roce bylo patrné zpomalení –, stále zaostáváme za většinou Evropy. Jak vloni uvedla Solární asociace, i v „uhelném“ Polsku či sousedním Rakousku se staví mnohem víc solárních elektráren než v tuzemsku. A třeba v Maďarsku byl koncem roku 2020 instalovaný výkon fotovoltaiky desetkrát vyšší než u nás.

Na rozvoj OZE přitom hodně tlačí například Evropská komise a v mnoha unijních zemích je to také jasně vidět. Státy samozřejmě logicky reagují i na vývoj způsobený ruskou válkou, která přinesla mimo jiné energetickou krizi. Například v Německu byly stanoveny povinné plochy pro větrné elektrárny, které si musí určit každá obec. Rumunsko zase schválilo výstavbu fotovoltaiky bez nutnosti změny územního plánu, a podobné kroky se připravují i v dalších zemích.

Kde to vázne?

Že má ČR stále tak málo instalovaného výkonu solárních elektráren, je způsobeno především tím, že se tu dosud téměř nestavěly větší solární parky. To se už naštěstí začalo pomalu měnit, především díky Modernizačnímu fondu, který pro období 2021–2030 zřídila Evropská komise. Fond poskytuje členským státům Evropské unie miliardové investice na rozvoj nízkouhlíkových technologií, modernizaci energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti. V ČR vzniklo prvních pár projektů financovaných z fondu už vloni a letos na jaře oznámilo Ministerstvo životního prostředí, že schválenou dotaci z Modernizačního fondu získalo prvních 56 projektů na stavbu velkých fotovoltaických elektráren.

Jenže jak se bohužel dalo s ohledem na dosavadní české zkušenosti očekávat, zatím vůbec není jisté, kolik jich nakonec skutečně vznikne. Výsledek může být poměrně žalostný. Jak totiž informoval týdeník Hrot, politici zatím nebyli schopni vytvořit odpovídající podmínky k tomu, aby mohly být velké fotovoltaické elektrárny opravdu postaveny. Především jde o to, že se na Ministerstvu průmyslu a obchodu zasekly klíčové novely zákonů, které by byly mimo jiné zaměřené právě na velké solární parky.

Jan Krčmář je přesvědčen, že v této neveselé situaci si nemůžeme dovolit luxus zabývat se problematikou solární energetiky komplexně a řešit všechny možné detaily. Naopak je potřeba rychle provést několik zásadních změn, které mohou současný stav „odšpuntovat“, a začít konečně pomáhat lidem v boji proti smrtícím cenám energií (více viz box).

„Chci jasně říct, že to, co od státu potřebujeme především, je odstranění zmíněných překážek,“ zdůrazňuje ředitel Solární asociace. Podle něj to navenek rozhodně nevypadá, že by si lidé na odpovědných místech v ČR uvědomovali – na rozdíl od prakticky celého zbytku Evropy –, že by to měla být priorita. A tak byť premiér Fiala na jaře slíbil obnovitelným zdrojům energie masivní podporu, Česko zatím neudělalo ani jednu věc, která by rychlejšímu rozvoji pomohla, uzavírá Jan Krčmář.