Důvěra ve vlády od vrcholu pandemie celosvětově poklesla. Celých 66 procent globálních respondentů podle průzkumu Edelman Trust Barometer v lednu 2022 vyjádřilo obavy z toho, že se lídři jejich zemí záměrně snaží uvést lidi v omyl. A platí to dokonce i pro zdravotnické úřady, které jsou jinak v oblasti zdraví považovány za nejvěrohodnější zdroj informací: Více než polovina globálních respondentů se obává, že je lékařská věda zneužívána k podpoře konkrétní politické agendy.

Jak se to projevuje? Především podceněním trvání a také závažnosti pandemie. To se odrazilo zejména na tom, že v některých zemích, jež na vypuknutí pandemie zareagovaly nejlépe a měly zpočátku nízkou míru infekce a přenosu (jako jsou Singapur, Tchaj-wan, Jižní Korea či Nový Zéland), v důsledku tvrdého lockdownu postupně přibývalo odporu, zklamání a hněvu ze strany obyvatel.

Počáteční odolnost ustoupila hlubokému hospodářskému poklesu na některých trzích a také rostoucímu napětí. Komunity začaly zpochybňovat rozhodování svých lídrů a postupně ztrácely důvěru v jejich vedení.

To je samozřejmě velmi nebezpečné. A protože důvěra ve firmy naopak zůstává vysoká, ty mají tím pádem podle Světového ekonomického fóra (WEF) příležitost a odpovědnost zasadit se o zvýšení důvěry ve vládu i sektor zdravotnictví. Mohou tak významně pomoci chránit lidské životy tím, že podpoří zdravotnické úřady a vědecká fakta. Týká se to především firem, které působí v oblasti zdravotnictví.

Podle nejnovějších výzkumů totiž důvěra v tyto podniky zůstává celosvětově silná. Podle WEF potřebujeme, aby všechny populace věřily, že v oblasti zdraví existuje rovnost a že bez ohledu na status má každý právo na dostupné informace o zdravotní péči a také na řešení. Zdravotnický průmysl v tomto hraje stěžejní roli. Může pomoci tím, že bude klást důraz na spolupráci či společenské iniciativy ve spojení s dotčenými komunitami apod. Navíc jsou zaměstnavatelé pro lidi jedním z nejvěrohodnějších zdrojů informací o zdraví. Jejich zodpovědnost je tedy zřejmá.