Energetika je velkým tématem současnosti. Snaha o co nejefektivnější nakládání se zdroji a přechod na zelené energie podpořený masivními investicemi z fondů Evropské unie s sebou mimo jiné přináší značné obchodní příležitosti pro české firmy. Zjišťovali jsme, jaké zajímavé projekty na starém kontinentu probíhají nebo se připravují.

Zásadní a hluboké změny plánuje mimo jiné Itálie, která chce do své energetické tranzice investovat téměř 60 miliard eur. To je, mimochodem, přes 31 procent z fondu Národního plánu obnovy a odolnosti. Jedním z pilířů této rozsáhlé proměny je podpora oběhové ekonomiky. V rámci ní země například vyčlení 600 milionů eur na vysoce inovativní projekty na zpracování a recyklaci odpadů ze strategických dodavatelských řetězců. Jedná se mimo jiné o elektrická a elektronická zařízení (včetně fotovoltaických panelů a větrných turbín), papírenský a kartonový průmysl, textil či plasty. Půjde sem také 1,5 miliardy eur na zlepšení a digitalizaci řízení městského odpadu, dále na modernizaci původních čistíren i výstavbu nových, s cílem překlenout rozdíly mezi regiony severu a středo-jihu.

„Snížení negativních dopadů veřejné dopravy na životní prostředí by měla přinést technologická transformace výrobního řetězce autobusů,“ říká Marek Atanasčev, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Itálie. Bude především spočívat v nahrazení zastaralých vozů novými elektrickými a připojenými modely. Na podporu transformace je určeno 300 milionů eur. Téměř půl miliardy eur pak má přinést rozšíření trhu s vodíkem. Konkrétně má být vybudován velký průmyslový závod na výrobu elektrolyzérů a elektrochemických zařízení, která umožňují štěpení molekul vody oddělením vodíku od kyslíku. Do roku 2026 by měl dosáhnout kapacity elektrolýzy přibližně 1 GW.

Na vodíkové a vůbec inovativní technologie chce Itálie klást značný důraz. Půl miliardy eur hodlá použít na vytvoření deseti vodíkových údolí, tedy průmyslových oblastí s ekonomikou částečně založenou na vodíku, na podporu jeho výroby a využití v průmyslu a dopravě na místní úrovni. Tamní plán obnovy také počítá s 675 miliony eur na výstavbu inovativních a tzv. off-shore elektráren, na podporu energetických komunit či zlepšování znalostí o technologiích souvisejících s vodíkem a mnoho dalšího. 

Energiewende v Německu

Velké věci se dějí také v Německu. Náš obchodně nejdůležitější soused prochází tzv. Energiewende, tedy energetickou proměnou. Mimo jiné to znamená, že podle plánů by do konce roku 2022 měly být odstaveny poslední tři atomové elektrárny. A jak vysvětluje Kristýna Kubíčková, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Německo, do roku 2035 chtějí Němci pokrýt všechny dodávky elektřiny zelenými zdroji. „Spolkové ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu uvádí, že v následujících letech bude nutné optimalizovat, posílit nebo nově vystavět až 7 500 kilometrů elektrické přenosové soustavy. Bude nutné posílit i výstavbu větrných elektráren, a to jak na pevnině, o výkonu 100 až 110 GW, tak i na moři. Koaliční smlouva současné spolkové vlády referuje též o výstavbě solárních elektráren o výkonu 200 GW,“ doplňuje Kristýna Kubíčková.

Společnost Deutsche Bahn pak v roce 2022 plánuje investovat rekordní sumu do modernizace dopravní sítě, a to až 13,6 miliardy eur. Jedním z projektů je digitální uzel Stuttgart a skandinávsko-středomořský koridor od Hamburku přes Erfurt a Mnichov až k rakouským hranicím u Kufsteinu. Dále výstavba čtyřkolejné trati mezi německým Karlsruhe a švýcarskou Basilejí či výstavba tunelu na hlavní trati v Mnichově. Na rok 2022 země také chystá obnovu celkem 1 800 kilometrů železnic, 140 mostů a 800 nádraží.

Bulharsko urychluje propojení s Řeckem

Bulharsko je od konce dubna bez dodávek ruského zemního plynu. A podle Martina Hlavničky, ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade Bulharsko, se země na základě vyhodnocení situace rozhodla urychlit výstavbu řecko-bulharského plynového propojení pro přepravu zemního plynu mezi oběma zeměmi. Přípojka je na bulharském území dlouhá 140 kilometrů, odhadovaná počáteční kapacita propojovacího vedení dosahuje 3 miliardy metrů krychlových na rok a maximální až 5,5 miliardy. Celkové investiční náklady na vybudování tohoto propojení jsou 240 milionů eur.

Dalším zajímavým projektem je terminál na polozkapalněný zemní plyn, v moři plovoucí zařízení umístěné necelých dvacet kilometrů jihozápadně od Alexandrupoli. Na řeckou plynovou přepravní síť bude napojen prostřednictvím téměř třiceti kilometrů podvodních a pozemních plynovodů. Plánovaný zásobovací potenciál terminálu je 6,1 miliardy metrů krychlových ročně.

Zelený vodík v Belgii

Dva velké projekty v oblasti energetiky připravuje Belgie. První z nich je mimořádně rozsáhlá infrastruktura pro dovoz a distribuci zeleného vodíku. Jedním z hlavních partnerů projektu je přístav v Antverpách, kam by měl dovezený vodík směřovat. Vládní koalice nedávno vydala finální studii proveditelnosti, která projekt podporuje, a začíná se pracovat na analýzách konkrétních kroků.

Druhým projektem je podle Tomáše Hartmana, ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade Belgie, vytvoření zóny pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně z větrných farem, a to v tzv. Princess Elisabeth Zone, což je v podstatě celé pobřežní území Belgie. Momentálně probíhá zpracování předběžných studií, první výzvy by měly být zveřejněné ve čtvrtém čtvrtletí 2023.

Vybuduje Nizozemsko bezemisní ekonomiku?

Ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Nizozemsko Adam Jareš říká, že Nizozemsko chce do roku 2030 získávat 70 procent spotřeby elektřiny z větru a slunce. A do poloviny století pak mít téměř kompletně bezemisní ekonomiku, která bude využívat jen obnovitelné zdroje energie. Proto se mimo jiné plánují projekty robustní výstavby větrných farem v Severním moři, což bude vyžadovat i masivní investice do energetické infrastruktury a převodových sítí.

Za pozornost jistě stojí, že si rotterdamský přístav dal za cíl stát se evropským centrem výroby vodíku. Společnosti Shell a thyssenkrupp tam společně plánují projekt výstavby největší továrny na výrobu vodíku na světě s názvem Hydrogen Holland I.

Pobaltí se odstřihává od Ruska

Region pobaltských zemí je v tomto směru velmi aktivní. Příležitosti pro exportéry existují například v rámci probíhajícího projektu přepojení přenosových soustav Litvy, Lotyšska a Estonska ze systému BRELL na Evropskou kontinentální síť. S tím souvisí nutnost modernizace a posílení jednotlivých přenosových soustav v Pobaltí. Konkrétně se jedná o dodávky nových transformátorů, budování trafostanic, pokládání nového kabelového i nadzemního vedení a plánováno je i přepojení na úrovni IT.

V souvislosti s tímto projektem připravuje kancelář CzechTrade Lotyšsko už druhý seminář, kde by mělo dojít k představení českých technologií. Podle Věry Všetičkové, ředitelky zahraniční kanceláře CzechTrade Lotyšsko, akce vzbudila pozornost, početnou online delegaci vyslala i společnost Augstsprieguma Tīkls, provozovatel lotyšské přenosové sítě. A lotyšská kancelář CzechTrade v současnosti připravuje další akci, opět s cílem představit potenciální české dodavatele.

Exportní možnosti v oblasti energetiky vyplývají také ze snah Pobaltí stát se prvním evropským regionem nezávislým na ruském zemním plynu. Estonsko a Lotyšsko plánují vybudování terminálů pro příjem zkapalněného zemního plynu (LNG), nejčastěji skloňovanými místy pro tyto účely jsou estonské město Paldiski a lotyšské Skulte. Příležitosti tak mohou vzniknout pro společnosti aktivní v oblasti budování energetické infrastruktury, což se týká i strojírenských firem.

Subdodávky pro Spojené království

Mnoho se toho samozřejmě děje i v jiných evropských zemích, například ve Spojeném království. Země například buduje jadernou elektrárnu, která bude postavena jako první po dvaceti letech. Hinkley Point C v Somersetu bude dodávat nízkouhlíkovou elektřinu pro přibližně šest milionů domácností a má být dokončena v roce 2026. Vzniká také větrná farma Dogger Bank, která se má stát největší větrnou farmou na moři na světě, s instalovaným výkonem až 3,6 GW a kapacitou energie až pro šest milionů domácností. Jak nicméně upozorňuje Jiří Rak, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Spojené království, čeští exportéři se do těchto projektů nemohou hlásit přímo. „Jejich šance jsou subdodávky hlavním dodavatelům, kterými mohou být například velké západoevropské společnosti,“ uzavírá Jiří Rak.